Délka trasy: 4 km
Obtížnost: Lehká cesta, doporučujeme jít spíše ve všední dny, o víkendech je zde hodně lidí. Pejsky můžete vzít s sebou. Lze jít celoročně, jen v zimě si obujte pevné neklouzavé boty, v závěru cesty to z kopce může podkluzovat.
Parkování: pod viaduktem (Hlubočepy)
Jak dojedete: Odkaz na mapy.cz
Vede tudy železniční trať do Rudné u Prahy a na hlubočepské straně údolí přetíná tzv. Pražský Semmering do Hostivice. V Hlubočepích projíždějí autobusové linky (104, 120 a 128) a těsně u řeky pak ještě tramvajová trať vedoucí dále k sídlišti Barrandov.
Doporučujeme přijet autobusem, projít naši trasu a pak sednout v Holyni na vlak a nechat se odvézt třeba na Smíchovské nádraží nebo zpátky do Hlubočep.
Jízdní řád Semmeringu: www.ropid.cz/prazsky-motoracek
Turistická mapa: Odkaz na mapy.cz
Možnost občerstvení:
Doporučujeme si vzít občerstvení s sebou, jídlo a pití lze koupit pouze na začátku údolí ve stánku „U Klašků“ a najíst se můžete také v Besední restauraci v Hlubočepích.
Do batohu přibalte i staré pečivo – cestou narazíte na mlsné labutě, kachny, ale také ovce a kozy. Dětem se jistě krmení „dravé zvěře“ bude moc líbit.
Milí cestovatelé,
i v Praze lze nalézt romantická údolí plná skal, lesů a dobrodružných stezek. My vás provedeme údolím, které kdysi bylo mořským dnem a dodnes zde můžete najít zkamenělé trilobity, hlavonožce a jiné potvory z prvohorních moří. Povedeme vás také kolem jeskyně, kde překládal bibli sv. Prokop, a pod skalami a planinami, kde proti sobě bojovali v dívčí válce ženy a muži. Krajina Prokopského údolí je velmi členitá a pro cestu za hledáním tajenkových slov je ideální. Budete vyplňovat doplňovačku a pokud se vám podaří vyluštit tajenku, můžete ji přinést do Informačního centra MČ P5 ve Štefánikově ulici, a pak za ni dostanete drobný dárek. Připravte se však, že i zde se vás na něco z výletu mohou ptát. :)
Tento výlet si pro vás u naší společnosti Velká dobrodružství objednalo Centrum sociální a ošetřivatelské pomoci na Praze 5 a pan radní JUDR. Petr Lachnit a my jim za to děkujeme.
Vaše cesta začne v pražských Hlubočepích pod slavným viaduktem, který je součástí tzv. Pražského Semmeringu. Zelená turistická značka vás pak povede Prokopským údolím. Hned po prvním kilometru však uhnete k jezírku, kde se natáčely mimo jiné filmy Pelíšky nebo Všechno nejlepší. Od něj pak mezi vápencovými skalami dojdete až k dětskému hřišti. Zde se opět napojíte na zelenou značku.
Zelená značka vás spolehlivě dovede do klidnější části Prokopského údolí a kolem vystavených kamenů a Dalejského potoka odvede až k nádraží Holyně. Pokud byste měli chuť si trasu protáhnout, lze pokračovat až do Řeporyjí (ještě 4 km), nebo vylézt podél skal kopec k Barrandovskému sídlišti, kde jezdí tramvaje (2 km).
Prokopský výlet není, kromě jednoho stoupání, nijak terénově náročný, většina cesty vede po asfaltkách, v druhé části vás povede prošlapaná pěšina.
Ať se vám výlet líbí!
Mapa ve velkém formátu ke stažení
Podrobný popis cesty a hádanky:
Vaše cesta začíná pod viaduktem v Hlubočepích. Přemýšleli jste o tom, proč se Hlubočepy jmenují Hlubočepy? Je to tak, že zde v dobách vzniku osady už ve 13. století museli vodu čerpat z velké hloubky.
Ale teď už se podívejte nad sebe. Uvidíte viadukt Pražského Semmeringu. Dobře si ho prohlédněte a připravte si tužku a vaši tajenku. Můžete získat první slovo do vaší doplňovačky.
1. Kolik oblouků má viadukt?
Malý motoráček jezdí po nejkrásnější pražské trati – ze Smíchova stoupá ve velké smyčce nad Zlíchovem a poté dvakrát překonává Prokopské údolí. Proto bylo třeba vybudovat dva mohutné viadukty o délkách až 180 metrů s maximálními výškami 25 metrů. Mezi vápencovými skalami pokračuje trať kolem Žvahova a Dívčích hradů do Jinonic. Vlak dále jede přes Cibulku a Stodůlky do stanice Praha-Řepy. Směle vedená trať ze Smíchova do Hostivice si velmi záhy vysloužila přezdívku Pražský Semmering. Tento název je odvozen od známé rakouské trati v Alpách, která prochází mezi spolkovými zeměmi Dolní Rakousko a Štýrsko horským sedlem Semmering.
To byla trocha historie a my už se můžeme vydat za druhým tajenkovým slovem. Jděte po zelené značce, ale u ukazatele se šipkou odbočte k jezírku, které vzniklo zatopením bývalého vápencového lomu. Zde na vás totiž kromě labutí a divokých kačen čeká druhá hádanka. Jezírko vzniklo výronem spodní vody po odstřelu skály kvůli těžbě vápence. Po jejím zastavení byl lom ponechán vlastnímu osudu, zaplaven spodní a dešťovou vodou. Jezírko má celkovou rozlohu 25 arů, je 106 m dlouhé, 26 m široké a 10 m hluboké.
V místech, kudy právě procházíte, se v prvohorách proháněli trilobiti. Rozlévalo se zde totiž tropické devonské moře. A my se ptáme na dnešní druhou otázku?
2. Jak se jmenuje geologická éra, která zahrnovala celkem 6 period (kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm)?
Napoví vám text naučné tabule nebo třeba i to, když se v tomto textu vrátíte o pár vět zpátky.
Teď pozor! Nevracejte se, milí výletníci, zpátky na zelenou značku, ale zkraťte si cestu k dětskému hřišti mezi skalami, které leží přímo proti jezírku. Tuhle zkratku moc lidí nezná. Pokud je vám však pohodlnější asfaltka, vraťte se zase zpátky na zelenou značku.
Zelené značky se držte i dál, povede vás podél Dalejského potoka správným směrem.
Na území dnešních Butovic a Řeporyjí se kdysi v prvohorách (asi před 400 miliony lety) rozlévalo silurské moře, na jehož dně probíhala rozsáhlá vulkanická aktivita. Fascinující divadlo výbuchů podmořských sopek, rozlévání žhavého magmatu a lávy, zanechalo své stopy ve skalních stěnách. Vulkanické žíly basalt nejsou však jedinou pozoruhodností tohoto místa, také zkameněliny mnoha drobných živočichů (hlavonožců, plžů a mlžů) jsou na skalních stěnách dodnes patrné. Část dnešního Prokopského údolí je pak tvořena podmořskou prvohorní sopkou.
3. Jak se jmenoval křestním jménem vědec, podle kterého se jmenuje blízká městská čtvrť, a který zkoumal mj. zkameněliny?
Že je to moc těžké? Pokud budete pozorně číst texty naučných cedulí, a to hlavně v závěru cesty, jméno snadno zjistíte a můžete zpětně doplnit.
Nyní pokračujte po modré značce až k Prokopskému lomu. Nedaleko odtud bývala Prokopská skála se známou jeskyní, dlouhou 120 m. Našly se v ní nejen pozůstatky pravěkého člověka, ale i kosti mamuta, medvěda, nosorožce, hyeny, lva, soba, kozorožce, zubra a dalších pravěkých zvířat. Podle pověsti v ní žil poustevník, který tu přemohl skupinu čertů, rušících ho při čtení bible. Dnes už bohužel jeskyně neexistuje. V 19. století tu byl otevřen Prokopský lom, který v roce 1882 zničil poustevnu při jeskyni a v letech 1883–87 i jeskyni samotnou. Zůstal zde jen kříž na skále. Vidíte ho?
4. A když už jsme u těch jeskyní - víte, jak se jmenuje jeskyně ve Španělsku, ve které bylo nalezeno velké množství prehistorických maleb?
Nemůžete si vzpomenout? Náš testující tým byl také zaskočen. Poradíme, že začíná od písmene A...a zbytek si můžete najít třeba v encyklopedii nebo na internetu.
První lidé v tomto regionu se (v místech, kterými procházíte) objevují už před 20 000 lety, v období poslední doby ledové. Svědčí o tom právě nálezy v jeskyni sv. Prokopa. Dnes víme, že osídlení na tomto kraji Prahy bylo velmi husté. Prokázal to archeologický průzkum, prováděný při výstavbě sídlišť v letech 1978–1987, kdy v místě, kde dnes leží Nové Butovice, bylo nalezeno 65 hrobů. Jde o čtvrté největší pohřebiště v Evropě. Brrrr!
5. Jak se jmenoval příjmením známý český spisovatel, který psal o pravěkém člověku?
Napsal třeba knihu Lovci mamutů, a když byl malý, tak na něj maminka volala Edo :) To bylo jednoduché, že?
Nyní pokračujte po asfaltce dál a asi po kilometru se ocitnete u krásného dětského hřiště. To už je dnes nekolikáté! Právě proto mají tuto trasu tak rády malé děti - zvířátka, hraní, cesta vlakem, dobrodružství...jak lépe strávit volné odpoledne?
Nedaleko hřiště bývalo známé klukovické koupaliště. Bohužel již zaniklo. Právě nad hřištěm se nachází Klukovická (korálová) jeskyně, tvořená 20 m dlouhou zužující se chodbou bez krápníkové výzdoby, která je nyní největší jeskyní v Praze. Dovnitř se nedostanete, je dobře uzavřena, ale vidět ji můžete.
Nahoře na skalách, kam se dá také jít – cesta vede po žluté značce do prudkého kopce plného kamenů – je nádherná pláň. Vidíte ji? Je z ní překrásný výhled a pozveme vás na ni třeba v nějakém dalším výletu.
Kdysi zde stávalo známé butovické hradiště. S rozlohou přes 9 ha bylo obýváno již v mladší době kamenné, před 6000 lety. Osídlení trvalo až do 9. století n. l. Byly zde nalezeny četné zlomky keramiky, dodnes jsou patrné dva obranné valy. Pokud byste se tam chtěli podívat, doporučujeme cestu po žluté značce z druhé strany od Nových Butovic.
Po levé straně nyní vidíte malý most, cesta vzhůru vede do Klukovic a dále pak na Barrandov. My však pokračujeme ještě 100 metrů dále, a pak odbočíme prudce doleva. Lesní stezka a zelená značka nás vede správným směrem do Holyně. Tato část cesty je nejkrásnější a nejklidnější, moc turistů na ní nepotkáte. Zato uvidíte krásné skalní útvary a také dva bizarní domky s prazvláštní výzdobou kolem. Najdete plyšovou hračku kočky a psa?
Naproti za potokem hlídá chatovou osadu starý a nemocný pes. Zadní nožky má ochrnuté, ale stejně statečně štěká a ohlodává velkou kost. Vypadá docela spokojeně.
Vstupujeme na planinu, kde pozorujeme různě poskládané velké kameny. S trochou fantazie si zde člověk vybaví i slavné menhiry Stonehenge.
6. Která země má to štěstí být spojována se Stonehenge?
Polámané panáčky, kteří se prali všude, na Bojiště umístil výtvarník Kurt Gebauer a vypadají opravdu trochu zvláštně.
Pokračujeme dál kolem překrásného lomu, právě toto je ráj amatérských paleontologů. Kladívky rozbíjejí vápenec a pátrají po zkamenělých mlžích, plžích i hlavonožcích. I my jsme zde našli několik trilobitů.
Právě v této rokli se prý odehrávají některé z pasáží knih Jaroslava Foglara. Snad Chata v jezerní kotlině? Co myslíte vy? Na Rychlonožku ani Tleskače se však ptát nebudeme, pro další písmenko do doplňovačky nakoukneme do zoologie.
7. Jak se jmenuje jeden z největších hlavonožců na světě?
Může dorůstat až do délky třiceti metrů a má největší oko v živočišné říši (30 cm)...
Pomalu se blížíme do cíle. Teď ještě vystoupáme do jednoho jediného kopce tohoto výletu, je zde však zábradlí, tak je možné se přidržovat. Pak jen sejdeme z kopce, přejdeme most a jsme u nádraží Holyně. Ještě na vás však čeká poslední dnešní otázka.
8. Jak se jmenuje místo, kde byla nalezena slavná pravěká soška Venuše?
Nyní můžete jet zpátky domů vlakem nebo vyjít po modré značce ještě kopec na Barrandov, kde je zastávka tramvají. Je to ještě kus cesty. Rozhodnutí je na vás. My se s vámi však u nádraží rozloučíme.
Doufáme, že jste se dozvěděli nové a zajímavé informace o Prokopském údolí. Hlavně ale doufáme, že se vám výlet líbil. Nezapomeňte, že si za vyplněnou tajenku můžete drobný dárek v Informačním centru Prahy 5
Informační středisko, Štefánikova 236/13, 246/15
DNY |
ÚŘEDNÍ HODINY |
|
---|---|---|
Pondělí |
8:00 – 18:00 |
|
Středa |
8:00 – 18:00 |
|
Úterý a čtvrtek |
8:00 – 16:00 |
|
Pátek |
8:00 – 14:00 |
Tak zase někdy nashledanou!
1. Kolik oblouků má viadukt?
2. Jak se jmenuje geologická éra?
3. Jak se jmenoval vědec, který zkoumal zkameněliny?
4. Jak se jmenuje jeskyně ve Španělsku?
5. Jak se jmenoval příjmením známý český spisovatel?
6. Která země má to štěstí být spojována se Stonehenge?
7. Jak se jmenuje jeden z největších hlavonožců na světě?
8. Jak se jmenuje místo, kde byla nalezena pravěká Venuše?
Tajenku posílejte e-mailem na veldo@veldo.cz . Můžete ji také poslat ve zprávě na náš facebook Velká dobrodružství. Každý měsíc vylosujeme jednoho z výletníků, kterému pošleme našeho Lumpardíka z podhradí. Vždy připojte celé jméno, adresu a také kód výletu.
© Copyright 2012 - 2023 Všechna práva vyhrazena www.velkadobrodruzstvi.cz |