Nákupní batoh je prázdný
Úvod Facebook
Náhled + Tisk
Lumpardík

Po postřižinských stopách starobylým Nymburkem

Praktické informace

Milí výletníci,

nabízíme vám zcela originální netradiční výlet – Výlet s tajenkou. Je to výlet, který má potěšit nejen vás, ale hlavně vaše děti. Trasa, úkoly, otázky a praktické rady byly vybrány tak, abyste se dobře pobavili, prošli, strávili čas s rodinou na čerstvém vzduchu, ale i se něco nového dozvěděli. Scénáře výletu jsou psány tak, aby bavily děti od 3 do 12let – každý si najde to své…A pokud se vám podaří vyluštit tajenku, tak si můžete vyzvednout v informačním centru na náměstí malý dáreček. Tento výlet vznikl ve spolupráci a za finančního přispění města Nymburk.

Ať se vám výlet líbí!

Délka trasy: 3 km

Obtížnost:

Velmi snadná trasa, která vede po asfaltových pěšinkách po rovince. Vhodná pro úplně malé děti i pro babičky a dědečky. Výlet je možný jet s kočárkem, na kole i se psy.

Vzdálenost od Prahy: 54 km, cca 45 minut autem.



Jak dojedete autem: Odkaz na mapy.cz
Z Prahy směr Hradec Králové, pak po směrovkách až do Nymburka.

Parkování: U hotelu Ostrov nebo na centrálním parkovišti za mostem či na náměstí.

www.idos.cz

Turistická mapa: Odkaz na mapy.cz

Možnost občerstvení

Po celém městě. Doporučujeme pizzerii na náměstí a taky cukrárnu Fiala tamtéž. Dělají náramně dobré trubičky plněné domácí šlehačkou.



Nejbližší další výlet agentury Velká dobrodružství: Kutná Hora, kostnice v Sedlci, zámek Kačina, zříceniny Zvířetice a Michalovice.



Trasu pro vás prošla: Lucie Nachtigallová




Popis výletu

Milí cestovatelé,

navštivte s námi město, kde prožil své dětství Bohumil Hrabal, a kde také najdete známý pivovar z filmu Postřižiny. Projdeme se starobylým historickým centrem kolem nádherných hradeb a pravěké mohyly, přejdeme několik mostů a dozvíme se vše o klíněnce jírovcové a morových ranách.

Pokud se zajímáte o technické památky, ukážeme vám cennou vodní elektrárnu a zdymadlo nebo třeba Tureckou věž. Výlet je krátký, s možností prodloužení trasy. Otázky jsou spíše pro školáky, doplňkové úkoly naopak pro děti od tří let. 

Dopis dětem

Ahoj kluci a holky,

dnešní cesta za hádankou povede městem Nymburkem, uvidíte středověké hradby, zdymadlo a jez na Labi a také anglický park, ve kterém každý podzim a jaro v rámci tradičních pohádkových lesů straší čarodějnice, bublá vodník a řve tříhlavý drak.

K tomuto výletu jste dostali originální mapu s vyznačenou trasou. Nakreslila ji šikovná vývranice Nikola Skondrojani a vy si ji po projití trasy můžete vybarvit – je to totiž omalovánka. Pokud půjdete po správné cestě, budete se pozorně rozhlížet, číst správné texty a poslouchat to, co vám budou říkat vaši rodiče, jistě dokážete odpovědět na všechny dnešní úkoly. Umíte-li už psát, doplňte podle uhodnutých slov vaši tajenku a pečlivě si ji uschovejte. V turistickém a informačním centru si pak za jeji vyluštění můžete vyzvednout malý dáreček.

Mapa výletu

Mapa ve velkém formátu ke stažení

Doplňovačka

Toto jsou dnešní hádanky:
Doporučujeme zaparkovat na místě zvaném Ostrov u hotelu se stejným jménem. Dostanete se k němu tak, že po šipkách při vjezdu do Nymburka odbočíte ještě před mostem do parku vpravo. Zde začíná vaše trasa. Provedeme vás okružní trasou městem, dovedeme zpět sem, a pokud budete chtít, můžete se pak ještě na krátké trase pokochat místním parkem.
Naproti hotelu je pěší lávka přes řeku. Hned před ní na vás čeká první tajenkový úkol.
Napravo stojí krásný strom s cedulkou.

1. Jak se jmenuje strom před mostem?
Správné slovo vepište pod číslici jedna do doplňovačky.
Cyklisté to mají teď maličko těžší, ale nebojte, toto jsou jediné schody, které s kolem na zádech musíte dnes absolvovat. Tak šup na lávku!
Starý ohyb Labe spolu se starým pevným jezem kdysi vytvářely při vyšších vodních stavech povodňové nebezpečí. Proto byl v rámci regulace středního Labe po roce 1914 vytvořen průkop, do kterého bylo vloženo vodní dílo, zahrnující jez, plavební komoru, vodní elektrárnu a lávku pro pěší.
Právě po ní teď přecházíte. Ve zdymadle i kolem jezu jsou lekníny a dokonce zde plavou divoké kačeny. Jak poznáte kačera od kačenky a proč jsou jinak zbarvení?

Část původního koryta se stala ochranným přístavem, změnilo se i zaústění říčky Mrliny a napájení někdejších hradebních příkopů. Stavba se vzhledem k potížím I. světové války táhla celkem 10 let. Jez má tři pole široká 22 m, hrazená zdvižnými stavidly a plavební komorou velkou 85 x 12 metrů. Vodní elektrárna stojí na pravém břehu, má pět turbín a ještě v roce 1951 dokázala pokrýt spotřebu celého města.

K elektrárně právě míříme, už je to jen pár metrů…
Na ostrově teď vidíte vlevo lipovou alej a na druhé straně za plotem je strom. Jaký strom to je? Jeho plody se dají jíst, a když je vyloupáváme, máme z nich úplně žluté prsty.

Před sebou vidíme žlutou značku, ještě stále přecházíme Labe. V dálce vidíme hradby a kostel sv. Jiljí. Vidíte ty obrovské řetězy? Tak těmi se dá stěna zdvihnout a v případě nutnosti odpustit nepotřebnou vodu. Dá se jimi regulovat průtok v době povodní a navíc je zde krásný výhled na město.

Kdo vidí další most? A kdo dvě malé jablůňky za plotem?
Před přístavem nyní vidíte krásnou kaštanovou alej. Projděte pod stromy a můžete odpovědět na další tajenkovou otázku.

2. Jak se jmenuje škůdce, který ničí kaštany?
Druhé jméno tohoto parazita je jírovcová.
Klíněnka jírovcová je jedním z nejpopulárnějších škůdců posledních deseti let. Je to způsobeno tím, že její činnost je viditelná na první pohled a navíc žije na stromech, které často doprovázejí městskou zástavbu. Jejím hostitelem je strom jírovec – lidově nazývaný kaštan koňský, vžitý je zkrácený název „kaštan“, ačkoliv se botanicky o kaštan nejedná. Jak jeho vědecký, tak lidový název zohledňují tu skutečnost, že byly jeho plody používány v lidovém léčitelství pro léčbu koní. Jírovec pochází z jihu Evropy, do střední Evropy se dostal již v 17. století. U nás zdomácněl. Pozornost se k těmto stromům napadeným škůdcem obrací uprostřed léta, kdy listy stromů hromadně rezavějí, hnědnou, schnou a předčasně opadávají.

Vším je vinen malinký motýlek, vzhledem připomínající mola, se jménem klíněnka jírovcová, jejíž larvy se líhnou z vajíček nakladených na listy, následně v listech vyžírají vnitřní pletiva (minují). Nejčastěji minují v ploškách kruhovitého tvaru, takže listy jsou rezavě skvrnité.
Obdobím jejího prvního výskytu v průběhu roku bývá poslední dekáda dubna až přelom dubna a května (před rozkvětem), kdy se líhnou první dospělci (motýlci). Ti jsou k vidění pouhým okem na kmenech – vypadají jako přibližně 4 mm dlouhé, světlounké, rezavě-béžové čárky. Motýlci se pak rojí ve velkých hejnech uvnitř i okolo korun stromů. 
Na klíněnku jsme si ještě nezvykli, protože to je relativně nový škůdce, který byl prvně v Evropě zaznamenán kolem roku 1984 v Makedonii. Jak a odkud se sem tento motýlek, který je „stále při chuti” dostal, dosud přesně určeno není, nicméně podobný škůdce (obdobná klíněnka) se vyskytuje i v severní Americe. Je nutné se ale tohoto škůdce zbavit. To se podaří tak, že jakmile opadá ze stromu na podzim všechno listí, bývá to během listopadu, musí se ihned shrabat a spálit. To proto, že klíněnka – jakmile je listí spadané – se okamžitě zavrtá do země, kde přečká zimu, a na jaře opět – hurá! – zpátky na strom a na mladé lístky.

Nyní vylezte opět na cestu a uvidíte před sebou dřevěnou sochu koně. Zkuste najít všechna jeho kopyta a říct, co je na jednom z nich divného. Vidíte hlavu člověka dole?

3. Jak se jmenuje město, ve kterém se nacházíte?
To byla lehká otázka, že?
Tak a my nyní projdeme skrze hradby. Vyfoťte si je právě odsud, je to nejhezčí pohled na ně. Pokud chcete, můžete si pohrát na dětském hřišti, je to tu moc příjemné. Také se zde často konají svatby. My jich viděli hned pět. Jedna nevěsta byla krásnější než druhá. A představte si, že ta nejmladší měla červené šaty!

Symbolem města jsou cihlové hradby s hranolovými baštami. Původně město o ledvinovitém půdorysu obepínala linie dvou hradeb, bílé opukové a červené cihlové, společně se dvěma příkopy – zachovány dodnes jako Malé a Velké Valy. Uvidíte je, nebojte se.
Z hradeb dnes zůstaly jen zbytky. Úsek, který vidíte, byl počátkem 20. století romanticky zrekonstruován. Opevnění na východě prošlo totiž v letech 1905 - 1909 rekonstrukcí. Bylo opraveno 205 metrů hradeb. Výška hradby je 6,2 m, ozubí má výšku 1 m, 6 věží vystupuje nad terén 15,5 metru. Další pozůstatky zdí nalezneme v Hradební ulici. Za půl hodiny k nim dojdeme.

Budování důmyslného obranného systému, začalo současně se založením tehdejšího města, ve druhé polovině 13. století. Hradební opevnění bylo v první řadě  důležitým symbolem městských práv a svobod. Součástí městské fortifikace bylo pět městských bran. Směrem na Lysou nad Labem stála Svatojiřská, na Mladou Boleslav Boleslavská (dříve Velelibská), na Bobnice Bobnická brána a přes řeku Mostecká. Vedle těchto bran mělo město ještě jednu branku, tzv. Fortnu, která stála na nároží Kamenného domu (dnes Okresní soud).

4. Jak se česky řekne fortifikace?
Tak, a teď se vydáme ke kostelu sv. Jiljí. Odbočte nyní vpravo a už ho vidíte. Abyste se k němu dostali, musíte ho obejít zleva. Cestou uvidíte dva další vchody. Našli jste tajná dřevěná dvířka ve stěně? Určitě vedou k nějakému kostelnímu pokladu…
Nad prvním vchodem nyní najděte hroznové víno a dvě lidské tváře – jedna vypadá jako tvář ženy a druhá jako tvář muže. Vidíte?

Nad dalším vchodem s krásně kovanou mříží najděte dva trubače a dvě skoby vedle portálu.

Kostel sv. Jiljí je dominantou celého města (jeho štíhlá věž měří 66 metrů) a spolu se sousedícím opevněním je viditelný už zdaleka. Najdete ho asi 200 metrů od náměstí Přemyslovců.
Chrám začal být stavěn nedlouho po založení města, kolem roku 1280. Byl zasvěcen v té době sv. Mikuláši, patronu námořníků, kolonistů, ale i školáků. Teprve během třicetileté války, v roce 1636, byl zasvěcen sv. Jiljí, patronu mrzáků a chudých. Ten má svátek 1. 9. a je tedy nerozlučně spjat s nymburským posvícením.
Kostel je v perfektním stavu a při prohlídce města je velice zajímavým objektem pro návštěvníky, škoda jen, že je přístupný pouze v době bohoslužeb. V budově je mnoho postranních vchodů, včetně jednoho, kterým vnikli do kostela v roce 1634 Sasové a vyvraždili nymburské občany, kteří se zde ukrývali. Tento vchod je proto navždy zavřen.

Pokud si dobře přečtete cedulku vedle hlavního vchodu, máte odpověď na naši další otázku. Co vyrobil v roce 1488 proslulý mistr Ondřej Ptáček z Kutné Hory? Tento předmět sem byl přenesen z kostela v Rohově.

5. Jaký vzácný předmět najdete v kostele sv. Jiljí?
Nyní se vydáme kolem lípy a břízy ulicí Kostelní směrem k náměstí. Pokud vás ovšem nezajímají mohyly. Jednu z nich totiž můžete vidět jen pár metrů odsud.
Unikátní nález skříňového mohylového hrobu z pozdní doby kamenné – eneolitu (3600 př. n. l.) je důkazem dávného pravěkého osídlení města. Hrob s megalitickým kamenným obložením, ve kterém ležela kostra muže v mírně skrčené poloze, byl objeven při archeologickém výzkumu v ulici Na Příkopě. Současně s ním byly nalezeny pozůstatky vnitřního valu opevněné osady z doby bronzové a pravěký příkop. Nakonec celý půdorys vodních příkopů a hradeb kopíruje původní pravěké opevnění. Na jaře roku 2013 město pravěkou mohylu zpřístupnilo. Přes velkou skleněnou výlohu si ji můžete prohlédnout a můžete si zde i popřípadě pustit animovaný Příběh mohyly nebo rozhovor s PhDr. Karlou Motykovou, objevitelkou mohyly. Její zmenšený model je umístěn ve vitríně na chodbě informačního centra.

Náměstí v Nymburce vás neoslní tak, jako třeba náměstí v Praze nebo v Telči, kam s námi také můžete jít na výlet, přesto zde však můžete najít několik pamětihodností. Hned před vámi je morový sloup.

Jde o skutečný morový sloup, postavený po překonání morové rány, která postihla město v roce 1713. Díky dobře fungujícímu proplachu hradebních příkopů, Malých a Velkých Valů labskou vodou, bylo město postiženo epidemiemi poměrně málo. Morové rány stihly město v letech 1549, 1563, 1598, 1606 a 1713. Čtyři roky po poslední epidemii, v roce 1717, byl vztyčen na hlavním náměstí pískovcový morový sloup, který se stal ústředním výtvarným motivem centra města. Datování postavení sloupu lze vyčíst z chronogramu v latinském nápise na jeho podstavci.
Zbývá se ještě zmínit o zásadní příčině stavby sloupu – tedy o moru. Jednalo se vždy o akutní, vysoce infekční onemocnění, doprovázené vysokými horečkami. Zdrojem nákazy byli zejména hlodavci (např. krysy), někdy sami nemocní lidé. Přenos infekce zprostředkovaly hlavně blechy. Morové pandemie častokrát sužovaly Evropu. Největší „černá smrt" vnikla do Evropy z Asie ve 14. století a zahubila nejméně třetinu veškerého obyvatelstva. V Čechách tehdy vypukl mor v roce 1358 a opět v roce 1359 a dále pak ještě několikrát.
 Brrrrr… Ještěže vás, děti, trápí maximálně kašlík, rýma a sem tam angína…

Na náměstí si nyní můžete dát něco dobrého, třeba pizzu, nebo se jít podívat do informačního centra nebo si prohlédnout staré renesanční domy. Jedním z nejstarších je i radnice vedle informačního centra.

Než se vydáme k Malým Valům ulicí Tyršovou, tak bychom si ale měli říci i něco o městě samotném.

Královské město Nymburk vděčí za své založení Přemyslu Otakaru II. Přesné datum, kdy bylo započato s výstavbou Nymburka, však dodnes není úplně známo. V současnosti je za vznik města přijímán rok 1275. Název Nymburk je odvozen od slova Neuenburch a byl původně osídlen německy mluvícími osadníky.

Ulicí Tyršovou nyní procházíme kolem  Vlastivědného muzea, ve kterém se dozvíte vše o Bohumilu Hrabalovi. Tento slavný český spisovatel vyrůstal v Nymburce, kde byl jeho otec správcem pivovaru. Později je toto období zachyceno i ve filmu Postřižiny. Bohumil Hrabal je také autorem námětu k oscarovému filmu Ostře sledované vlaky. A my se nyní ptáme spíše vašich rodičů.

6. Jak se jmenuje český režisér, který si jako náměty pro své filmy vybírá pravě Hrabalovu prózu? Jiří… Za Ostře sledované vlaky dostal Oscara…

Ve stylizované spisovatelově pracovně našly své místo předměty uvádějící návštěvníka do soukromí velkého pábitele a života jeho rodiny. Nechybí tu psací stroje Consul a Torpedo, na nichž byla napsána většina Hrabalových textů. Na věšáku visí bundička, klobouk a známá beranice. Zarámované fotografie prarodičů Kilianových doplňují rodinné písemnosti a dokumentární snímky matky Maryšky, otce Francina, strýce Pepina, bratra Slávka, manželky Elišky – Pipsy, přátel. Je tu i bambusové křesílko, v knihovně ve výklenku si můžeme prohlédnout nejen autorovy knihy, ale i legendární námořnickou čepici strýce Pepina. Hrabalův vřelý vztah k pivu připomíná poslední část expozice, představující interiér a zázemí starobylé české hospody. V imitaci české hospody s původním vybavením zhlédnete krátký videodokument a na přání dostanete i pivo.
Bohumil Hrabal se narodil v Brně-Židenicích svobodné matce Marii Kyliánové a důstojníkovi rakouské armády Bohumilu Blechovi, který se ovšem k otcovství nehlásil. Do tří let žil u prarodičů v Brně. Matka pracovala jako pomocná účetní v městském pivovaře v Polné, kde se seznámila se svým budoucím manželem, hlavním účetním Františkem Hrabalem (předobraz literární postavy Francina) a porodila mu syna. V srpnu 1919 se čtyřčlenná rodina přestěhovala do Nymburka. Po maturitě na reálce, kterou  Bohumil s obtížemi dokončil, neboť několikrát propadl, studoval Hrabal na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, navštěvoval však rovněž přednášky z dějin literatury, umění a filozofie. Vinou uzavření vysokých škol v období okupace mohl svá studia dokončit až v roce 1946. Během války pracoval jako železniční dělník a výpravčí v Kostomlatech, což se odrazilo i v jeho literární tvorbě. Vystřídal i profese jako pojišťovací agent, obchodní cestující, od roku 1949 brigádník v kladenských ocelárnách a po těžkém úrazu pracoval v libeňských sběrných surovinách jako balič starého papíru. Později pracoval jako divadelní kulisák. Nemalou část svého života (1950–1973) prožil v pražské Libni – v ulici Na Hrázi 326/24. Dům byl zbourán, malířka Svatošová v těchto místech (u východu ze stanice metra Palmovka) ovšem vyzdobila stěnu na hrabalovské téma.

V roce 1965 si manželé Hrabalovi koupili v Kersku u Nymburka chatu, ve které spisovatel napsal většinu svých knih a trávil poslední roky svého života. Hrabal zemřel v roce 1997 v Praze po pádu z okna v pátém patře Ortopedické kliniky nemocnice na Bulovce, ve které se léčil. Byl pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Hradištku. Ve stejném hrobě byli pohřbeni také jeho matka Maryška, nevlastní otec Francin, strýc Pepin, žena Pipsi a bratr Slávek. Byl uložen v těžké dubové rakvi s nápisem PIVOVAR POLNÁ, jak si přál. 
V nymburském pivovaru, kam se později můžete jet podívat, také najdete Hrabalovu pamětní desku. Na jeho přání je instalována pouze ve výšce, kde čůrají psi :)

Tyršova ulice nás dovede až k vodním příkopům. Napravo před nimi je ulice Hradební se zbytky starého opevnění. Jsou v ní krásné malé domečky jako pro trpaslíčky.
Dobře si také prohlédněte Malé Valy za vodou, mluvili jsme o nich, už když jste stáli před hradbami.
My se však vydáme ještě před vodou doleva a cesta kolem toku nás dovede zpět směrem k centru, až k pěší lávce přes Labe. Před sebou máte i kamenný most s letopočtem.
   
 7. Napište třetí číslovku z letopočtu mostu do doplňovačky.
My se nyní můžeme dostat po pěší lávce na Ostrov nebo pokračovat směrem podél řeky ulicí Na Přístavě kolem Turecké věže, až k hradbám a pěší lávce, po které jsme už dnes procházeli.
Pokud zvolíte tuto trasu, řekneme vám něco i o věži. Ještě před ní se ovšem podívejte na rozpadající dům napravo od vás. Zašlý nápis na fasádě vám přinese další slovo do tajenky.

8. Jak se jmenuje mlýn před Tureckou věží? Mlýn Františka…
Koncem 16. století byla u tehdejšího pravého břehu Labe postavena vodárenská věž s desetibokým půdorysem, završená kopulkou. Až do druhé poloviny 19. století zásobovala vodou kašnu v jihovýchodním koutě nymburského náměstí. Voda z Labe (tehdy ještě čistá) byla dopravována za pomoci lopatkového kola ze sousedního mlýna. Vodárna byla v provozu až do začátku první světové války.

Zmínky o dřevěné věži na vodu, o žlabech a stroji, “kterým se voda žene sousedům ku potřebě”, se datují od konce 15. století. Správce věže měl na starosti: “Aby se voda do kašen dobře hnala, a kdyby oheň vzešel, má vodu zvláště v tu stranu pustiti, kde je oheň největší.” Roku 1597 dřevěná věž spadla, a tak se konšelé města rozhodli postavit  zděnou. Jedná se o třípatrovou vodárenskou věž s nepravidelným desetibokým půdorysem, a na vodárnu byla zřejmě přestavěna z jedné hradební věže. Vchod z jižní strany je opatřen renesančním pískovcovým portálkem. Věž je nyní po celkové rekonstrukci a město pro ni hledá vhodné využití.

Vedle ní uvidíte zvláštní malý domeček s dvorkem, který jsme nazvali “vrakoviště kol”, sami pochopíte proč. Naproti přes cestu je také zajímavý dům. Je na něm znak cechu mlynářského.

Ať jste se na ostrov dostali jakkoliv, doporučujeme procházku anglickým parkem až k slepým ramenům Labe, rybníčkům či umělým kanálům. Je to krátká trasa. Když půjdete podle naší mapy, ta nejhezčí místa vás neminou. Ale protože nevíme, zda ještě mají malí či velcí výletníci sílu, tak se s vámi rozloučíme už tady u hotelu na parkovišti. Ale ještě vám něco chybí, že?
Tak tady je poslední dnešní otázka. Musíte se kvůli ní vrátit do historie nebo se dnes projít po některých místech města. Jmenuje se po ní totiž mnoho nymburských památek a ulic.

9. Jak se jmenovala manželka Jana Lucemburského a česká královna?
Že to bylo moc těžké? Uznáváme, ale některé otázky byly zase úplně lehoučké… Tak, a teď rychle poslat SMS nebo e-mail s tajenkou a my vám pošleme dáreček. Přejeme šťastný návrat domů!

Pro milovníky historie ještě jeden tip na závěr.
U hlavního nádraží města Nymburk můžete navštívit dnes již ohrožené pozůstatky „Zahradního města“, dělnické železniční kolonie – společné dílo Karla Schlimpa a urbanistického vizionáře Camilla Sitteho. Harmonické prostředí zeleně, na tu dobu kvalitní životní standard a občanská vybavenost v jednom místě – to vše se zde soustředilo v progresivní urbanistické myšlence.

Železničářská kolonie se stala samostatně hospodařícím městským celkem s centrálním zásobováním potravinami a službami. Tento model později převzal i Tomáš Baťa ve Zlíně. Do roku 1916 byla vybudována první část zahradního města, jednoposchoďové dělnické domy, domy pro vyšší a nižší drážní úředníky, prádelna, koloniál a dřevěné domy pro dělníky. Poté začala výstavba druhé části zahradního města, postaveny byly přízemní domky. Celkem zde bydlelo 222 rodin, což odpovídá počtu přibližně 1000 obyvatel. V původním návrhu bylo plánováno i vybudování kostela pro celý komplex. Z toho sešlo a potřeby věřících uspokojila kaple v novostavbě gymnázia. Roku 1933 byly definitivně odstraněny dřevěné domky (v místech dnešního „mrakodrapu“ bývalého železničního učiliště).

Celý komplex zahradního města přešel pod správu místního národního výboru v roce 1961. Od té doby byly zbourány už zhruba dvě třetiny ojedinělého urbanistického pokusu. Zůstalo 10 „čtyřdomků“, které si jejich majitelé s větším či menším citem opravují. Zachováno a opraveno bylo pět domů původně určených pro vyšší drážní úředníky. Připomínkou staré krásy je opravená budova prádelny, poslední původní budova dostala novou střechu a fasádu v létě 2007.

Otázky k tajence

1. Jak se jmenuje strom před mostem?
2. Jak se jmenuje škůdce, který ničí kaštany?
3. Jak se jmenuje město, ve kterém se nacházíte?
4. Jak se česky řekne fortifikace?
5. Jaký vzácný předmět najdete v kostele sv. Jiljí?
6. Jak se jmenuje český režisér, který točí Hrabalovy prózy?
7. Napište třetí číslovku z letopočtu mostu do doplňovačky.
8. Jak se jmenuje mlýn před Tureckou věží? Mlýn Františka…
9. Jak se jmenovala manželka Jana Lucemburského?


tajenka

Tajenku posílejte  e-mailem na veldo@veldo.cz . Můžete ji  také poslat ve zprávě na náš facebook Velká dobrodružství. Každý měsíc vylosujeme jednoho z výletníků, kterému pošleme našeho Lumpardíka z podhradí. Vždy připojte celé jméno, adresu a také kód výletu. 






© Copyright 2012 - 2021     Všechna práva vyhrazena     www.velkadobrodruzstvi.cz