Nákupní batoh je prázdný
Úvod Facebook
Náhled + Tisk
Lumpardík

Na zámek Kratochvíle se vzpomínkou na panské kratochvíle

Praktické informace

Délka trasy: 4 km

Obtížnost: Lehká trasa vedoucí z velké části po rovince kolem památek. V polovině výletu je menší stoupání. Výlet je možné jet s terénním kočárkem (lesní cesta) i se psy. Projdete ho volným tempem za necelé dvě hodinky.

Vzdálenost od Prahy a jak se tam dostat: 144 km ujedete za 2 hodiny. Pojedete po D4 směr Písek → Bavorov → Prachatice → zámek Kratochvíle.

www.idos.cz

Turistická mapa: Odkaz na mapy.cz

Parkování: Přímo u zámku je značené parkoviště. Za den zaplatíte jednorázově 50 Kč.

Zámek Kratochvíle (www.zamek-kratochvile.cz) k 1.1.2024

Vstupné:
Prohlídka renesanční vily (základní okruh)  dospělí - 200 Kč, snížené - 160 Kč
Zámecká zahrada 60 Kč (jednotné)

Otvírací doba:
červen, červenec, srpen út–ne 9:00–16.30
duben, květen, září, říjen út–ne 9.00–15.30

WC: Oficiální veřejné toalety jsou otevřeny pouze v zámku.

Možnost občerstvení: cukrárna U Kratochvíle, restaurace U Kratochvíle.

Nejbližší další výlet agentury Velká dobrodružství: Vimperk, Malovice, Hluboká, Písek, Prachatice.

Trasu pro vás prošla: Lucie Nachtigallová.

Trasu testovali kamarádky Ema a Johana z Českých Budějovic.

Postřehy dětí:

Emička (5  let): "To byl nejkrásnější zámek, co jsem kdy viděla. Moc se mi také líbili koníčci."

Johanka (5 let): "S Emičkou a mamkou jsme hledali šaška na bráně, a pak taky ty divné stromy, co se jim loupe kůra - palandy nebo tak nějak se jmenovaly."


Popis výletu

Milí cestovatelé,

renesanční klenot mezi rybníky Netolické pánve. Sen italského stavitele, který v cizích službách vzpomíná na vzdálený domov. Panský rozmar, který přinesl úchvatný výsledek. To všechno je Kratochvíle, malebné sídlo s jezdeckým areálem. Je obklopené lesy, rybníky, alejemi a pastvinami. Toto překrásné místo si možná vybavíte, vzpomenete-li na film Konec starých časů. Projdeme se zámeckou zahradou, obejdeme rybníky směrem do Netolic a oklikou kolem Petrova Dvora se zase lesem vrátíme na start výletu. Kvůli tajence si tentokrát musíte zakoupit vstupenku do zámeckého parku. Nebudete litovat. :)

Tento výlet vznikl z dotací OZP, a je proto pro všechny výletníky ZDARMA! :)

Dopis dětem

Ahoj, kluci a holky,

v době, kdy vyrostl, neměl tento renesanční skvost u nás obdoby. Poslední páni z rodu Rožmberků si na něm užívali zábavy a radovánek. V pozdějších dobách tu až tak veselo nebývalo. Svého času kupříkladu v prostorách bývalého letohrádku našli azyl sirotkové nebo zámek fungoval jako hospodářství. Pak se v něm na čtvrtstoletí zabydleli hrdinové českých animovaných filmů. S touto výstavou má většina z nás areál spojený asi nejvíc. V roce 2006 se však Mach se Šebestovou a jejich kolegové odstěhovali a památkáři si museli položit otázku, co bude dál. Nakonec se rozhodli navrátit sálům a komnatám zašlý lesk a nabídnout zájemcům nahlédnutí do časů, kdy tu páni z Růže a jejich hosté hodovali a tančili. Snad se vám tu bude líbit ještě více než jim.
Stejně jako u našich ostatních výletů jste také k dnešnímu dostali originální mapu s vyznačenou trasou. Pokud půjdete správnou cestou, budete se pozorně rozhlížet, číst texty a poslouchat, co říkají rodiče, jistě splníte všechny úkoly. Umíte-li už psát, doplňte podle uhodnutých slov tajenku a pečlivě ji uschovejte.

Mapa výletu

Mapa ve velkém formátu ke stažení

Doplňovačka

Vyrážíme!

Zaparkujte na parkovišti u zámku a vyrazte přes parčík rovnou k bráně. Kratochvíle je vodní tvrz, takže musíte překročit vodu, abyste se k ní dostali. Teče v potoce. Jmenuje se Třebánka a propojuje dva rybníky: Kratochvílský a Myslivnu. Za chvilku kolem nich půjdeme.

Ač potok vypadá velice neškodně, při povodni v srpnu 2002 zaplavil zámek.

Představte si, že první malou tvrz s oborou pro zvěř nechal na místě dnešního zámku postavit Jakub Krčín. Máme tady nějakého Jakuba? Co bys nám k tomu řekl, Kubíku? :)

Krčín získal v roce 1569 od Viléma z Rožmberka k doživotnímu užívání hospodářský dvůr Leptáč na netolickém panství. A k němu jako bonus několik okolních vesnic a pozemky. Krčín dal na místě hospodářských budov vystavět nové stavení, které rozkázal vyzdobit nástěnnými malbami s loveckou tematikou. Okolo objektu zřídil menší oboru k chovu vysoké zvěře. Prostě to tady upravil tak hezky, že když přijel Vilém z Rožmberka na návštěvu, do místa se zamiloval.

Přejdeme přes most. Před vámi je brána a na ní kulatá cedulka.

  1. Opište první slovo.
     

Vidíte nad oknem lidskou tvář?

Vstupujeme do chodby a míříme k pokladnám, kde si zakoupíme vstupenku. Kvůli luštění tajenky stačí ta do zahrad. Vylezeme z brány... A už vidíte tu nádheru!

Roku 1583 pověřil Vilém z Rožmberka vlašského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna, aby mu zde podle vzoru italských vil postavil nový lovecký zámek. Obtížné terénní podmínky, které byly dány především bažinatým podkladem, si vyžádaly zpevňování základů olšovými piloty. Díky nepřítomnosti vzduchu v bahně zkameněly a staly se důležitým statickým prvkem stavby. Podobně jsou mimochodem postaveny italské Benátky. Jenže ty ohrožují přílivy a odlivy moře, což Kratochvíli nehrozí… Leda tak přílivy a odlivy turistů :)

Náročná stavba byla dokončena v obdivuhodně krátké době šesti let (1583–1589), a to včetně rozsáhlé malířské a štukové výzdoby, kterou byli pověřeni malíř Georg Widman a italský štukatér Antonio Melana. Zbytky výzdoby vidíte zvenku, ale překrásně zachovalá je hlavně uvnitř kaple a v zámku.

Otočme se nyní tak, abychom viděli vstupní věž z druhé strany, a podívejme se pod hodiny. Nad kulatým okénkem je hlavička s křidýlky. Vidíte?

Nad oknem pod ním je zase hlava postavy, která se v pohádkách často vyskytuje pro pobavení krále.

  1. Jak se jmenuje postava, která baví krále.

Znáte pohádku Princ a Večernice? To je ta, ve které princ Velen provdá sestry za Měsíčníka, Větrníka a Slunečníka a sám se zamiluje do Večernice.

Pan král, kterého hraje Vladimír Menšík, měl po boku takového kašpárka. Vzpomenete si, jak se jmenoval? Byl to Kacafírek. :)

Obcházíme letohrádek. Nejprve zamíříme doprava k zámecké kapli Narození Panny Marie. Je jednou z mála církevních staveb z doby pozdní renesance na území Čech. Klenby jsou bohatě zdobené. Stejně jako celý zámek. Krásné, že?

Věděli byste, děti, co je renesance?

Renesance je nejen uměleckým slohem 14. až 16. století, ale také významnou kulturní dobou v dějinách lidstva. Kolébkou renesance se stala severoitalská Florencie. Období renesance se pojí s hospodářským rozmachem, rozvojem řemesel a růstem bohatství italských měst. Vznik renesance byl daný také námořním obchodem a novými objevy. Šlo o období rozkvětu umění i věd. Termín renesance poprvé použil Giorgio Vasari v roce 1550. Byl odvozen z italského termínu rinascimento s významem obrození. Šlo o znovuzrození ryzího umění, které se inspirovalo klasickým stylem řecké antiky a starého Říma.

V jižních Čechách je mnoho renesančních měst a zámků. Třeba Prachatice, Třeboň, zámek Český Krumlov, Telč a Jindřichův Hradec. I tam vedou naše výlety.

Každopádně v době renesance nosily princezny a šlechtičny krásné šaty a určitě jim v nich nebylo takové horko jako v pozdějších barokních brokátových róbách se škrobenými límci.

Která je vaše oblíbená princezna?

My máme moc rádi pohádku Byl jednou jeden král, která se natáčela podle známé pohádky Sůl nad zlato. Vzpomněli byste si, jak se jmenovala princezna, která měla pana krále ráda jako sůl?

  1. Jak se jmenovala princezna?

Jak máte rodiče rádi vy? Naše děti nás prý mají rády jako čokoládičku s oříšky nebo legopanáčka bojovníka. To se máme! :)

Vlašský stavitel začlenil stavbu do zahrady po italském renesančním způsobu. Areál je obdélníkový, obehnaný zdí prostoupenou na třech stranách domky. Vilu neumístil doprostřed zahradního obdélníku, ale posunul ji do přední části zahrady na podélnou centrální osu pozemku. Střed stavby zdůraznil vstupní věží. Přízemní vstupní trakt zakončil na západní straně zahradním domkem a na východní nevelkým kostelem. Do tohoto zahradního rozvrhu včlenil vodní příkop s vyzděnými stěnami. Prostě pruhovitý bazén po obvodu obdélníku.

Vidíte to? Nedivíme se, že byl Vilém nadšený!

Slovo kratochvíle znamenalo ve staré češtině příjemně strávený čas zábavy, bezstarostnosti a odpočinku. Stejně jako dneska. Nebylo tedy divu, že když Vilém z Rožmberka žádal v roce 1581 císaře Rudolfa II. o udělení oficiálního statusu tvrze (menšího panského sídla) pro svůj nový lovecký zámek s rozsáhlou oborou, rozhodl se jej nazvat Kratochvílí.

Kratochvíle měla sloužit jemu a jeho hostům k rozptýlení lovem, zábavou a odpočinkem po náročných politických jednáních u císařského dvora v Praze a na zahraničních diplomatických cestách. Situování zámku do mírně kopcovité lesní krajiny s otevřenými loukami a četnými rybníky nedaleko Netolic souviselo mimo jiné s kvalitou tamních loveckých revírů, využívaných Rožmberky k honům a štvanicím.

Procházíme krásnou zahradou. Poznáte nějaké stromy a květiny?

Zámecké stavení je umístěno do protáhlé okrasné zahrady plné květin. Rostou na záhonech připomínajících geometrické obrazce. Součástí zahrady byly také pozemky užitkové (zeleninové) a bylinné. Pěstovaly se tu aromatické byliny pro zámeckou kuchyni, ale také melouny, cibule, mrkev, pohanka a konopí. I nyní je v zadní části parku bylinková zahrádka.

Voda pro kuchyni a zahradu proudila na zámek umělou stokou zvanou Krčnínka, která nesla jméno svého stavitele Jakuba Krčína z Jelčan. Vedla od vesnice Hrbov a přiváděla na Kratochvíli vodu z potoka Melhulka přes rybníky Dolní Nadýmač a Čichtický. Sloužila k zásobování, a co víc: K pohonu vodních hříček, fontán a strojků v zámecké zahradě, které tu byly umístěny ryze k potěše a rozptýlení urozených hostů.

Poznáte v zahradě nějaké geometrické tvary? Kdo vidí kruh? Nebo obdélník? Ano, je tady i kosočtverec, ale tomu se nikdo nebude hihňat. :)

Vidíte bylinky? Dokážete říct, které maminka používá při vaření?

Po vodě pluje pár labutí. Samička tady má v době hnízdění domeček.

Krásný bílý pták uctívaný jako symbol krásy, půvabu, ladnosti a elegance je považován za nejvěrnějšího tvora. Při námluvách si partneři zobákem navzájem probírají peří, dotýkají se krky. Někdy tak jejich hlavy a šíje vytvoří obrazec ve tvaru srdce. Labuť je jedním z nejtěžších létajících ptáků na světě. Váží 7 až 12 kilogramů, létá rychlostí až 60 kilometrů za hodinu a má průměrně 25 000 per. 

V období tahu překonají tito bílí krasavci až 3 200 kilometrů. V hejnech jich bývá kolem 40. Létají v noci, kdy je vzduch chladnější, a směle i ve výšce téměř 9 kilometrů.

Pokud jste si zámek a zahradu dobře prohlédli, vyjděte ven – opět vstupní, nyní výstupní věží – a vydejte se doprava k rybníku Neštěstí. Proč se tak jmenuje, nevíme, ale asi nebude těžké si tipnout, co se tady v minulosti stalo.

Zastavme se u rozcestníku. Teď se budeme držet modré značky. Půjdeme tak, že budeme mít rybníky po levé ruce. V podstatě zámek obcházíme.

Ještě se však podívejme na krásný strom na hrázi mezi rybníky. Je to dub. Díky své výjimečnosti patří k chráněným památným stromům republiky. Je starý asi 250 let. Údajně se u něj zastavil Jan Žižka při svém tažení na Prachatice.

Věděli byste, kdo byl Jan Žižka? A co se mu stalo s očima? Na druhé oko oslepl na hradě Rábí, když se mu do něj zasekla tříska z hrušně, pod kterou odpočíval. I na Rábí vede jeden z našich výletů s tajenkou. Ale je to odsud opravdu daleko.

Pokračujeme po modré značce a ještě máme pár minut říct si víc o zámku.

Po smrti Viléma z Rožmberka (1592) se Kratochvíle dostala do držení posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Když v červnu roku 1598 vypukl v Českém Krumlově mor, přestěhoval se Petr Vok s celým dvorem na Kratochvíli, kde pobýval až do května následujícího roku. Kvůli špatné finanční situaci však musel zámek prodat císaři Rudolfovi II. Císař zámek nikdy nenavštívil. Své nové panství znal jen z několika obrázků, které pro něj vytvořil malíř Bartoloměj Beránek Jelínek. Kdyby zámek viděl na vlastní oči, jezdil by sem rád. Tím jsme si jistí.

My bychom sem jako na chatu jezdili rádi. Co vy? Kdyby se vyčistila voda, dalo by se v zahradním vodním příkopu koupat. To by bylo super!

V roce 1719 přešlo krumlovské panství do rukou nových majitelů – Schwarzenbergů. Za knížete Josefa Adama v letech 1762 až 1764 byla snesena původní zámecká renesanční střecha a vybudována dnešní dvojitá mansardová. Kratochvíle přestala být panstvem navštěvována, ve vile byly zřízeny úřednické byty.

Vidíte ovečky? Pasou se hned vedle zdi. Jsou tam krásně schované. Jak se jmenuje samec ovce? A mládě?

Celý areál zámku odjakživa ohraničuje obvodová zeď. Tvoří symbolickou bariéru mezi okolní nespoutanou přírodou a vnitřním světem geometrického řádu a estetické dokonalosti. Byla osazená několika přízemními pavilony, tzv. baštami, členícími její vnitřní i vnější plochu. Bašty byly uvnitř vyzdobeny malbami a tvořily samostatné obytné jednotky pro některé rožmberské úředníky. Provozní zázemí zámku včetně čelední kuchyně, spižíren a místností pro služebnictvo se nacházelo v protáhlém stavení přiléhajícím po celé délce k centrální straně obvodové zdi, přerušené ve střední části vysokou věžovou branou. Tam už jsme byli, hledali jsme na ní šášu.

Teď už šášu nehledáme, protože se blížíme k silnici, po které sem tam projede auto. Takže půjdeme opatrně hezky za sebou. Víte, po které straně? Po té pravé, to znamená levé. Momentálně je to ta lepší, protože z ní krásně uvidíme slavnou platanovou alej, která zde byla vysazená jako součást kratochvilského krajinářského parku.

Najděte cedulku, na které je napsáno PAMÁTNÝ STROM. Na ní uvidíte lva, který má nad hlavou korunku.

  1. Jakou má korunka barvu?

Spočítáte, kolik má lev drápů? Věděli byste, proč má dva ocasy? Populární verze výkladu vysvětluje dva ocasy českého heraldického zvířete jako symbol spojení dvou zemí, kterým Přemyslovci vládli v době, kdy získali lva do znaku. Tedy spojení Čech a Moravy. Odborníci však „dvouocasatost“ našeho lva zdůvodňují trochu jinak: Lev ve státním znaku České republiky má dva ocasy, protože je to lev. Přesněji řečeno samec lva, ne lvice! Jak logické a jednoduché! :) Až rozum nad tou odborností padá na ocas!

Podívejme se na ty krásné platany! Poznáte je podle toho, že se jim loupe kůra na kmenech. Mohou dorůst až do výšky 45 metrů a dožít se až několika stovek let. Listy se podobají javorovým, ale jsou silnější. Platan také kvete, i když hodně nenápadně. Květy jsou kulaté, později se z nich stávají plody. Vypadají jako pichlavé ježaté kuličky a zůstávají na stromě přes celou zimu. Jsou to vlastně oříšky v kulatém ježatém plodenství. Stromy začínají plodit až po 20. roce věku. Nejkrásnější a nejzajímavější je ovšem platanová kůra. Její povrch je místy velmi hladký, až sametový na omak. Kůra se skládá z pestrých zelenožlutých, bělomodrých a hnědých plátů. Borka se neustále odlupuje, čímž kmen nabývá malebné skvrnitosti. Hrají na něm tóny šedé, zelené, krémové a hnědé. Oceníme to hlavně v zimě, kdy je na kmen a široké větve dobře vidět. Platan kromě znečištěného ovzduší dobře zvládá mráz. Dokonce snese až –34 °C.
Pokračujeme po silnici. Napravo vidíme koníky. Ti se mají! Pást se v zámeckém parku! Máte rádi koně? Znáte nějaké koně z bájí a pověstí? Co třeba Pegase? Nebo Šemíka?

Nejznámější je nejspíš Pegas, bájný okřídlený tvor. Vyprávění o jeho původu se liší. Podle jedné verze vyskočil z těla své matky Gorgony Medusy poté, co jí Perseus uťal hlavu. Podle druhé vyskočil ze země, na niž dopadla Medusina krev. Znáte tuto báji? Víte, která země je kolébkou starověkých bájí a pověstí o bozích z Olympu a Pegasovi? Je to Řecko. Když byla autorka tohoto textu malá, což bylo asi tak před 286 lety :), milovala film Souboj Titánů, který vypráví příběh o Andromedě, Perseovi a Meduse… Třeba si rodiče také vzpomenou. Samozřejmě existuje i nová verze filmu, ale ta už tak nějak není TO ONO! :)

Šemík byl kůň ze starých pověstí českých. Jeho pánem byl Horymír, vladyka neumětelský. Šemík ho zachránil před jistou smrtí odvážným skokem ze skály u Vyšehradu. Poté Horymíra dovezl do Neumětel a podlehl zraněním, které si způsobil skokem.

Oba koně bývají zobrazováni s bílou kresbou.

  1. Jak se říká bílému koni?

Zeptejte se třeba někoho, kdo je právě v ohradě, ale není to těžké, věřte nám! :)

Míjíme žluto-bílou výklenkovou kapličku. Za chvíli už vidíme na pravé straně rybník, který se jmenuje Myslivna.

Proč? Tak to opravdu nevíme. :) Zdejší rybníky mají vůbec bláznivá jména. Tak třeba: Dolní ohrada, Horní ohrada, Lopata, Naděje. Vážně! Klidně se podívejte do mapy. :)

Mezi stromy nyní naposledy zahlédneme věž zámku, a tak mu věnujeme posledních pár vět.

V 19. století byl Schwarzenbergy zřízen v Kratochvíli ústav pro sirotky. Také archiv a muzeum uměleckých památek netolického a prachatického panství. V roce 1950 zámek převzala do péče Národní kulturní komise, která jej zařadila mezi kulturní památky I. kategorie. Od padesátých let dvacátého století probíhaly na zámku stavební a restaurátorské práce. Započalo se s opravou štukových reliéfů, restaurováním sgrafit a nástěnných maleb, bylo provedeno statické zajištění budovy. Mezi roky 1981 až 2006 byl zámek využit k umístění expozice českého animovaného filmu, čemuž byly přizpůsobeny všechny jeho interiéry.

Máte rádi animované pohádky? A Večerníčky? Které patří mezi vaše oblíbené? My rádi Rumcajse, ale také Rákosníčka nebo Macha a Šebestovou. Znáte pohádku o velkém psovi Fíkovi?

  1. Napište první slovo z názvu.

Neběhá kolem vás nějaký pejsek? Tak ho podrbejte za uchem. Pokud ho ovšem znáte. Cizích hafušů si pro jistotu nevšímejte. :)

Přicházíme na okraj krásného městečka Netolice. Patří mezi nejstarších města v Čechách. Osídlení této oblasti se datuje od doby bronzové. První písemná zmínka pochází z Kosmovy kroniky, která panství Netolice zmiňuje již v roce 981. Historické jádro města je od roku 1994 památkovou zónou.

Netolice bývaly centrem slovanského kmene Netoliců, nedaleko stával pomezní hrad Slavníkovců a zdejší chov studenokrevných koní byl vyhlášený. Na jednom ze zde odchovaných ořů prý jezdíval sám Jan Žižka z Trocnova. Historii města vám představí muzeum v Rožmberském paláci. Rozhodně byste se měli zajít podívat na hradiště Svatý Ján, kde už řadu let postupně vyrůstá archeopark. Ale to všechno až po skončení výletu nebo jindy, protože naše dnešní trasa do Netolic nevede.
Chytneme se modré značky, která nás převede přes frekventovanou silnici a povede nás až k Petrovu Dvoru.

Neodbočíme však po modré až k němu, ale půjdeme stále rovně do kopce po cyklostezce. Na dvůr se podíváme až v horní části.

Petrův Dvůr tvořil hospodářské zázemí zámku Kratochvíle od devadesátých let 16. století. Byl vybudován na místě staršího gotického stavení ze 14. století poté, co Kratochvíli v roce 1592 zdědil Petr Vok z Rožmberka. Stavbu řídil mistr Beneš Vlach a byla dokončena asi v roce 1600. Název Petrův Dvůr získalo hospodářství po majiteli a zakladateli Petru Vokovi nejspíš v době svého dokončení. Ještě v roce 1598 bylo nazýváno Novým Dvorem. Jednalo se o velkou zemědělskou usedlost, která měla především zajistit přísun čerstvých potravin na panský stůl během pobytu vrchnosti na Kratochvíli. Za tímto účelem zde byl chován hovězí dobytek, ovce a dále kachny, slepice, kuřata, kapouni a krocani – exotická novinka nedávno dovezená z Ameriky. Za provoz dvora zodpovídali šafář a šafářka, kteří dohlíželi na čeleď, aby nezanedbávala péči o zvířata, výrobu másla a sýrů ani polní práce.

Dnes je Petrův Dvůr na seznamu kulturních památek. Je ale v dost špatném stavu. Převážně v renesančním stylu je vystavěno severní a malé jižní křídlo. Byl odtud veden vodovod s pitnou vodou do zámecké kuchyně. Během druhé poloviny 17. století vzniklo křídlo východní, přestavbou po požáru 1743 se zvýšily hospodářské budovy. V novogotickém stylu byl koncem 19. století na jižní straně objektu zřízen pivovar.

Dojdeme až ke stavbě a vyhledáme cedulku u vchodu.

  1. Opište úplně první slovo na tabulce.

Vrátíme se na cyklostezku 1104 a stoupáme výš a výš…

Zámek Kratochvíle ležel na okraji velké obory určené k chovu vysoké zvěře.

Povíme si, jak to v ní před lety zhruba vypadalo. :)

Obora byla zřízena již v roce 1582, kdy došlo k ohraničení jejího území šindelem krytým dřevěným plotem na podezdívce. Po obvodu měřila dvě české míle, což by dnes odpovídalo asi 22 km, a patřila k největším v Čechách. Aby mohl Vilém z Rožmberka oboru pojmout v takovém rozsahu, musel nechat vyklidit pět vesnic, další zmenšit a zrušit 44 dvorů a usedlostí.
Obora byla osazena hlavně vysokou zvěří. Mohlo se zde chovat několik set kusů vysoké. Ale kromě jelenů a srnců tu rovněž pobíhali daňci, divoká prasata, divoké husy a kachny, labutě a káčata mořská. Součástí byly též bažantnice, malá obora pro králíky či psinec pro lovecké psy. Nechyběl ani exotický zvěřinec, ve kterém bylo možné vidět velbloudy.

Již před dokončením přestavby Kratochvíle zajížděl na místo Vilém z Rožmberka. Buď jen v doprovodu manželky a služebnictva, nebo sem zval příbuzné, přátele, politické spojence z řad domácí a zahraniční aristokracie či církevní hodnostáře. Několikrát zámek navštívili členové vládnoucí habsburské dynastie, aby se pokochali zdejší malebnou krajinou, hojností zvěře a skvostnou výzdobou interiérů. Stěny letohrádku byly svědky opulentních hostin, při nichž se podávali ulovení jeleni, daňci, bažanti a další pochoutky, ale také místem důležitých státních a politických jednání. Vilém z Rožmberka na Kratochvíli obvykle zajížděl několikrát do roka.
Míjíme dva další památné stromy a vcházíme do lesa. Klidně kráčíme až do chvíle, kdy se potkáme se žlutou turistickou značkou, která nás stočí doprava a odvede až k zámku.

Víte, jak se jmenuje kopec, po jehož úbočí kráčíte? Je to Peklo a váže se k němu mnoho pověstí.

Pod dvorem Švarcenberk na křižovatce cest stojí starý mohutný dub, který pamatuje tento zvláštní příběh. Jeden ze synů starého Babůrka sloužil na onom dvoře. Jednou se vracel z hospody Na Pekle značně podnapilý a zpíval si: „Ďábel šel do pekla, čert ho tam nes, praštil s ním do bláta, jen si tu lež.“ Když došel k dubu, z kmene vylétl čert, chytil rozverného mládence a vznesl se s ním nad lesy. Letěli až k Volarům a čert by Babůrka odnesl jistě až do pekla, kdyby pod nimi v jedné vsi nezakokrhal kohout. V tom okamžiku ztratil čert veškerou moc a musel mladíka upustit. Hoch naštěstí spadl do rybníka. Za několik dnů se vrátil, ale už to nikdy neměl v hlavě v pořádku. Hodil se po té příhodě jen za pasáka hus.

Vidíte nějaký dub? Tak do něj raději nekoukejte, ať pak nemusíte pást husy. Žádná legrace s nimi není, to je obecně známo.

Existuje však jeden ptáček, který sice rovněž nebaví, ale těší okolí zpěvem. Je o něco větší než vrabec. Svrchu je hnědý s rezavočerveným kostřecem a ocasem, spodní část těla má šedobéžovou s o něco světlejším hrdlem. Nad okem se mu táhne nevýrazný světlý proužek.

Zpívá ve dne i v noci, ale neukazuje se u toho. Obvykle je dobře skrytý v husté vegetaci. Má neobyčejně bohatý hlasový fond. Při zpěvu střídá flétnové tóny, vydává silný tlukot, hvízdá, kloktá.

Ano, v němčině se jmenuje stejně jako autorka tohoto textu. :)

  1. Jak se jmenuje pěvec?

Pokračujeme lesem dál po rovince a pak z kopce dolů. Stromy kolem jsou ohořelé, asi nějaký požár v minulosti... Nožky už vás bolí, ale nebojte se, brzy budete v cíli. Na závěr vám povíme něco o Rožmbercích, kteří jsou s tímto krajem spojeni „pupeční“ šňůrou.

Rožmberkové patřili mezi nejvýznamnější, nejstarobylejší, nejurozenější a nejvlivnější české šlechtické rody. Jejich členové zastávali funkce u českého královského či říšského císařského dvora, a tak se často velmi výrazně zapsali do dějin. Znakem rodu byla červená pětilistá růže na stříbrném poli, se kterou se v kraji dodnes setkáváme na každém kroku.

Soumrak rožmberského rodu byl spjat s bratry Vilémem a Petrem, syny Jošta III., kteří byli v poručnictví vychováváni strýcem. Vilém Vok z Rožmberka byl nesporně nejvýznamnějším představitelem rodu, který z Českého Krumlova učinil centrum kulturního a politického života. Po jeho smrti v roce 1592 se vlády ujal jeho mladší bratr Petr Vok z Rožmberka, který byl nucen v roce 1601 prodat krumlovský zámek císaři Rudolfu II. Habsburskému. Po prodeji přesunul svou rezidenci do Třeboně, kde roku 1611 zemřel. Petrem Vokem se uzavřely třísetleté dějiny jednoho z nejvlivnějších českých šlechtických rodů – Rožmberků.

Zamáváme kapličce, na které můžete najít zbytky malby obličeje, rozloučíme se s krásnými památnými stromy a usmějeme se nad nápisem na boudě „přes silnici“. :)

Doufáme, že nás nikdy nepotká to, co na vás kouká z tajenky. Je to zároveň název rybníka, u kterého náš výlet začínal.

Přejeme jen štěstí, dobře dojeďte. Těšíme se zase na nějakém našem výletě s tajenkou na shledanou!

Tento výlet vznikl z dotací OZP, a je proto pro všechny výletníky ZDARMA!, za což děkujeme.

Otázky k tajence

1. Opište první slovo.

2. Jak se jmenuje postava, která baví krále.

3. Jak se jmenovala princezna?

4. Jakou má korunka barvu?

5. Jak se říká bílému koni?

6. Napište první slovo z názvu.

7. Opište úplně první slovo na tabulce.

8. Jak se jmenuje pěvec?


tajenka

Tajenku posílejte  e-mailem na veldo@veldo.cz . Můžete ji  také poslat ve zprávě na náš facebook Velká dobrodružství. Každý měsíc vylosujeme jednoho z výletníků, kterému pošleme našeho Lumpardíka z podhradí. Vždy připojte celé jméno, adresu a také kód výletu. 






© Copyright 2012 - 2024     Všechna práva vyhrazena     www.velkadobrodruzstvi.cz