Po stopách Golema Starým Městem

Délka trasy: 2–3 km

Obtížnost: Velmi lehká a atraktivní trasa pro všechny děti od tří let.
Výlet je možný jet s kočárkem i na kole. Pejsci na vodítku jsou vítáni.

Parkování: U Rudolfina je placené parkoviště. Za hodinu parkování zaplatíte 60 Kč. Jinak u magistrátu je několik míst s hodinami. Doporučujeme však dostat se na místo s pomocí MHD.

Na začátek trasy se nejlépe dostanete tramvají č. 17, 18 nebo metrem A na stanici Staroměstská.



www.idos.cz

Turistická mapa: Odkaz na mapy.cz

Otvírací doby památek a vstupné – Vstupenky koupíte v Informačním centru v Maislově ul.15  (ověřeno k 1.1.2024)

Otevírací doba: Informační centrum je otevřeno stejně jako návštěvnické objekty Židovského muze takto: Letní čas: 9.00 - 18.00, Zimní čas: 9.00 - 16.30

 

VSTUPNÉ - PRAŽSKÉ ŽIDOVSKÉ MĚSTO KOMPLET (KROMĚ STARONOVÉ SYNAGOGY): Rodinné vstupné (dospělý doprovod + 1 až 4 děti) – každý dospěí – 500 Kč, děti (6-15 let) – 180 Kč, děti do 6 let – zdarma.

STARONOVÁ SYNAGOGA

Každý dospělý	500 Kč
Děti 6-15 let	370 Kč
Děti do 6 let	zdarma

WC: placené v jednotlivých synagogách



Možnost občerstvení: Po celé trase, ale počítejte s tím, že jste na turisticky exponovaném místě – ceny jsou někdy i dvojnásobné.

Nejbližší další výlet od agentury Velká dobrodružství: Kunratický les, Vyšehrad, Prokopské údolí, Malá Strana



Trasu pro vás prošla: Lucie Nachtigallová

Trasu testovali: Radek (6 let), Andrea (3 roky), Michal (12 let), Martin (5 let), Alžběta (4 roky), Viktorie a František (dvojčata 6 let)

Postřehy dětí: 

		Radeček: “Až bude noc, vlezu do toho kostela a Golema vzbudím!”
		Andrejka: “Teta říkala, ať hledáme hvězdičky, našel jsem jich hodně.”
		Michal: “Chudáci lidi – být pohřbeni ve dvanácti vrstvách… Brrr”

Legenda pro rodiče a popis trasy

Milí cestovatelé,

tento výlet vás zavede do vůbec nejtajuplnější části Prahy – do Josefova. Židovská čtvrť opředena tajemstvím žila po staletí svým vlastním životem a na malém prostoru zde vyrostly stavby zcela jiné než všude jinde. Provedeme vás kolem nejznámějších synagog, starého hřbitova i nejhonosnější ulicí v Praze až na Staroměstské náměstí. Budete hledat obrazce, hádat hádanky, ale hlavně se dozvíte o tajemství zdejších staveb. A samozřejmě vše o Golemovi. Vstupné platit nemusíte, tajenku vyluštíte i bez vstupu do památek. Výlet si zkuste naplánovat mimo sezonu, jsou zde jinak mraky turistů.

Tento výlet vznikl z dotací OZP, a je proto pro všechny výletníky ZDARMA! :)

Dopis dětem

Ahoj kluci a holky,

dnešní cesta za hádankou vás povede po stopách Golema a také do míst, kde podle některých tvrzení stála tajemná Stínadla Jaroslava Foglara.

Tak jako u ostatních našich výletů, i k tomuto výletu jste dostali originální mapu s vyznačenou trasou. Pokud půjdete po správné cestě, budete se pozorně rozhlížet, číst správné texty a poslouchat to, co vám budou říkat vaši rodiče, jistě dokážete odpovědět na všechny dnešní úkoly. Umíte-li už psát, doplňte podle uhodnutých slov vaši tajenku a pečlivě si ji uschovejte. Pokud nám napíšete dopisem, e-mailem nebo prostřednictvím FCB správnou odpověď, uschováme ji a každý měsíc z těchto správných odpovědí vylosujeme výherce naší originální pohádkové hračky - Lumpardíka z podhradí. Tu vám pak rádi pošleme.

Mapa výletu

Doplňovačka

Naše putování začíná u mohutné novorenesanční stavby Rudolfina. V její Dvořákově síni se pořádají významné koncerty, např. v rámci Pražského jara. Budova Rudolfina patří České filharmonii, která zde i sídlí. Zkuste najít dva lvy a také dva anděly. Vidíte na stavbě nějaké známé skladatele? A chtěli byste získat vaše první písmenko do tajenky? Tak zkuste…

1. Jak se jmenoval císař, který se jmenuje podobně jako budova?
Z tohoto místa je také krásně vidět Pražský hrad a Petřín. Víte, jak se pozná, že je v zemi prezident? Přeci, že na Hradě vlaje vlajka s textem Pravda vítězí. Tak co, je pan prezident na Hradě? A vidíte věž Daliborku? Víte, kdo v ní byl vězněn a proč? Ne? Tak to s námi musíte na výlet po pražských znameních Malou Stranou, tam se dozvíte vše.

Ještě než s mlhou vstoupíme do tmavých ulic bývalého ghetta, začněme u břehů Vltavy. Možná právě tady, kousek od starého židovského hřbitova, někde za Rudolfinem a právnickou fakultou, se odehrávalo Golemovo zrození. Dnes je tu regulované nábřeží, stojíte dva metry nad hladinou, ale tehdy ve středověku se vody "za městem" vylévaly z břehů a splachovaly lidem špičky bot...

Vstupujeme Širokou ulicí do Josefova – Židovského města. Očima zkuste najít domeček s šesticípou hvězdou; a tam se zastavíme. Nejprve však něco o Josefově.

Židovské osídlení Prahy má velmi starou tradici – židovští obchodníci a penězoměnci se v Praze usazovali již od 10. století. Po celou dobu své existence mělo pražské židovské osídlení přesně vymezené územní hranice, které nesmělo překročit. Na rozloze 93 000 m2 se v dobách největšího rozkvětu tísnilo na 1900 osob. Židovské obyvatelstvo si od počátku svého osídlení Josefova vytvořilo vlastní samosprávu, měli zde vlastní školy i synagogy. Synagogy byly nejdůležitějšími místy ghetta. V nejstarších dobách nesloužily pouze účelům bohoslužebným, ale scházeli se v nich také židovští učitelé se svými žáky. A dokud Židovské Město pražské nemělo svou vlastní radnici, v synagogách se řešily i všechny veřejné záležitosti.

Postavení Židů se v Praze částečně zlepšilo až v roce 1781, kdy císař Josef II. vydal tzv. Toleranční patent, který židovskému obyvatelstvu povoloval přístup do škol. V roce 1848 bylo židovské obyvatelstvo zrovnoprávněno s ostatním lidem a bylo jim poprvé v historii umožněno se volně vystěhovat z ghetta. Toto povolení mělo za následek, že se z pražského ghetta vystěhovali téměř všechny bohatší rodiny a naopak se do něj nastěhovala pražská chudina. Postupem času začalo ghetto chátrat a stala se z něj vykřičená čtvrť. Na konci 19. století už byla hygienická situace ghetta tak špatná (např. místnosti ve starých domech byly rozděleny čarou nakreslenou křídou na podlaze nebo šňůrou nataženou ve výši hlavy a v každém oddělení žila jedna rodina), že Pražský magistrát rozhodnul, že budovy ghetta budou zbořeny a ulice vybourány, aby se nešířily nemoci. Bylo zbořeno na 300 středověkých domů a 20 ulic. Po tomto zákroku zůstala zachována pouze část původního ghetta představující dnešní Pražské židovské město – Josefov.

Našli jste už hvězdu? A na pravé straně o 50 metrů dál dva obry, kteří drží balkon a u nich reliéf mužské hlavy, která jakoby v úžasu hledí na ty davy turistů v ulicích?

Pinkasova synagoga byla založena rabínem Pinkasem koncem 15. století jako součást rodinného domu zvaného U Erbů. Pinkasova synagoga byla několikrát přestavována, protože budova trpěla Vltavskými záplavami. Při posledním archeologickém průzkumu byly objeveny zachovalé zbytky středověké rituální lázně – mikve. V současné době je interiér synagogy s gotickou klenbou upraven jako památník obětí nacistického pronásledování Židů. Na stěnách synagogy jsou napsána jména více než 77 000 Židů z Čech a Moravy – obětí nacismu.
Je zde také vstup do Starého židovského hřbitova, ale o tom až později.

Široká ulice nás zavede až do ulice mnohem známější. Vcházíme do Maislovy ulice. Mordechaj ben Šemuel Maisel se narodil roku 1528. Do lidského podvědomí se pevně zapsal jako jedna z nejvýznamnějších osobností v historii pražské a české židovské komunity. Propracoval se až na dvůr samotného císaře Rudolfa II., kde se stal jeho „dvorním Židem.“  Toto postavení se projevovalo přidělením mnoha privilegií, za které Maisel půjčoval panovníkovi peníze. Mezi tato privilegia patřila například jízda na koni, kterou měli ostatní Židé zakázanou. V židovské obci zastával mnoho významných funkcí. Kromě toho že byl dlouholetým členem židovské rady starších, se stal později primasem Židovského města pražského. Díky němu došlo k výstavbě pražského ghetta. Dále poskytl finanční prostředky na stavbu mnohých pražských synagog, dále vybudoval Židovskou radnici, nemocnici, několik studoven, školu, špitál a také chudobinec.

Vidíte okrový dům a na něm pannu Marii s trochu větším Ježíškem? My nyní pokračujeme ulicí Maislovou směr doleva a vaším úkolem je najít na stěnách a dveřích co nejvíce židovských hvězd. Vidíte je?
Davidova hvězda je šesticípá, symbol Židů, judaismu a státu, na jehož vlajce se vyskytuje. Symbolizuje souhvězdí, pod kterým se čeká na Mesiáše, a také šest pracovních dní, kde střed znamená šabat. Symbol jako takový znamená rovnováhu.

2. Jak se jmenuje stát, kde žijí Židé?
Pomůžou školáci? A víte, jak se jmenuje tamní hlavní město? Tel Aviv…

V Maislově ulici stojí dům č. 21 – je to široko daleko nejluxusnější dům. My ho však uvidíme až za chvíli, až projdeme kolem hřbitova. Nyní se však zastavíme před nenápadnou a přesto velmi významnou místní budovou, řekli bychom tou nejvýznamnější.

Zároveň se také dostáváme k hlavnímu příběhu dnešního putování. Jedním z nejslavnějších obyvatel Josefova byl totiž Golem, kterého údajně koncem 16. století stvořil židovský rabín Jehuda Löw ben Becalel. Poté, co ho vytvořil, mu dal i jméno Josille (zdrobnělina od Josef). Účelem jeho stvoření měla být ochrana židovského ghetta před křesťany, kteří pravidelně ghetto napadali. Do pohybu se Golem uváděl vložením šému – svitku. Golem pak poslouchal toho, kdo mu do úst šém vložil a vykonával určenou práci. Znehybněn byl opět vyjmutím šému. Až do určení další práce stál poklidně v koutě místnosti. Po pátečních bohoslužbách však i Golem odpočíval a dodržoval sváteční klid od práce, aby nebylo přestoupeno posvátné přikázání. Ke zničení tohoto Golema došlo jeho stvořitelem roku 1593. Jednoho dne totiž vážně onemocněla rabínova jediná dcera. Zoufalý otec ji ošetřoval ve dne v noci, ale nemoc se neustále zhoršovala. V páteční podvečer musel od lůžka nemocné odejít k tradiční pobožnosti. V roztržitosti zapomněl vyjmout šém. Hliněný služebník oživl, a protože neměl určenou žádnou užitečnou práci, začal rozbíjet vzácný nábytek, sochy a veškeré vybavení rabínova domu. Vyděšená služebná běžela do synagogy a prosila, aby rabín učinil přítěž běsnění. Ten vykřikl na Golema, aby se zastavil, a vyňal mu z úst šém. A protože k vyjmutí došlo v průběhu židovského svátku, Golem se rozpadl v prach. Rabín se zarmoucen vrátil do synagogy a dokončil modlitby. Po návratu z chrámu však již nenaříkal nad ztrátou uměleckých předmětů ani hliněného obra. Jeho dcera se totiž mezitím jako zázrakem uzdravila.

Další pověst vypráví, jak rabínova žena porušila mužovo přikázání nedávat Golemovi, který posedával celé hodiny nehnutě na jednom místě, všední služby, až v domě na rohu Maiselovy a Široké ulice nastalo boží dopuštění. Golem například nosil vodu tak poctivě, až vytopil dům. Jindy místo pytle ovoce přinesl až z Ovocného trhu domů celý krámek s jablky i s trhovkyní. Nebo nachytal plnou káď ryb. Avšak i rabín zapomněl. Pojďme se nyní podívat do gotické Staronové synagogy.

Staronová synagoga z poslední čtvrtiny 13. století byla hlavní synagogou pražské židovské obce. Patří k nejstarším a nejkrásnějším gotickým památkám Prahy a navíc je i nejstarší synagogou v Evropě. Uprostřed synagogy stojí vyvýšené řečniště – almemor, oddělené tepanou mříží z 15. století. Kolem řečniště jsou umístěna sedadla pro nejvýznamnější členy židovské komunity. Můžete si zde také všimnout sedadla označeného číslem jedna, nad kterým je na stěně umístěna Davidova hvězda. Právě tady prý sedával legendární rabín Löw. Nejdůležitějším místem celé synagogy je k východu obrácený svatostánek, v němž je uzavřena tóra – pět knih Mojžíšových. Tóru Židé považují za věc posvátnou; předčítající se jí nesměl dotknout rukama, ale pouze stříbrným ukazovátkem. Staronová synagoga je jediná synagoga, která dodnes slouží bohoslužebným účelům.

Pokud jste se nešli podívat dovnitř, zkuste najít na fasádě několik šípů, a pak také na okapu sluníčko. Až budete synagogu obcházet z druhé strany – ulicí Pařížskou, povíme vám poslední tajemství o Golemovi, ale to musíte chvilku počkat. Nyní se vydejte ulicí U starého židovského hřbitova směrem k další synagoze. Napravo vidíte zelený dům, kde je jeden okřídlený hmyz za druhým... Vidíte? Co to asi je? Moucha?
Stánků s cetkami si nevšímejte, ale zkuste najít cedulku, která hlásá, že zde žil známý novinář a spisovatel Pavel Tigrid. Z tabulky opište první slovo na druhém řádku odspoda za spojkou A.

3. Doplň slovo z tabulky
Pověst o pražském Golemovi pochází sice z období středověku, ale s postavou rabi Löwa se spojila teprve v 18. století. Podle legendy byl Golem uložen právě na půdě Staronové synagogy. Nicméně ani při několika průzkumech se zde jeho tělo nenašlo. První zobrazení pražského Golema pravděpodobně pochází od Mikoláše Alše.
Pražský hliněný Golem se objevuje také v české historické dvojdílné komedii Císařův pekař – Pekařův císař z roku 1951. Z tohoto filmu pochází zobrazení Golema jako neforemného hliněného obra přepásaného železnými pláty, které se stalo velmi populárním, i když ani v nejmenším neodpovídá popisům Golema z legend. Jeho autorem je sochař Jaroslav Horejc.

Rychlá otázka pro kontrolu, zda dáváte dobrý pozor :)

4. Jak se jmenuje pán, po kterém dostala jméno šesticípá hvězda?
Jmenuje se tak někdo z vás? A jak se jmenujete vy? Je tady nějaký Golem? :)

Zbývá ještě ujít pár metrů – a stojím u Klausové synagogy, na jejímž místě byla kdysi židovská náboženská škola, v níž rabín Löw učil. Klausová synagoga je kromě Vysoké synagogy a radnice další z veřejných staveb, které nechal Mordechai Maisl, primas židovské obce, postavit na své náklady. Tato barokní synagoga dostala jméno podle tří menších budov – klausů, jimiž byla tvořena. Původně v první budově byla proslulá talmudistická škola rabiho Löwa, v druhé vlastní synagoga a ve třetí nemocnice spojená s rituální lázní a s organizací péče o nemocné – pozdějšího pohřebního bratrstva. Stavba je ve svých interiérech zdobena pěknou štukovou výzdobou a valenou klenbou se 4 páry lunet. V synagoze je nyní umístěna expozice starých hebrejských tisků a rukopisů popisující vývoj Židů ve střední Evropě od středověku.

A to už jsme vlastně jednou nohou na starém hřbitově. Tam vzadu u zdi spočívají ostatky Golemova tvůrce. Náhrobek velkého židovského učence, kabalisty, pedagoga, poslední klíčové místo vztahující se k pověsti, nelze přehlédnout. Určitě ho poznáte na první pohled. Podle toho, jak po starém zvyku Židů putujících pouštěmi, kde nebylo květin, je k uctění památky poset kamínky. A takřka každá volná mezera mezi bloky náhrobku se bude bělat složenými papírky – tajnými přáními a prosbami o jejich splnění.

Starý židovský hřbitov je samotnými Židy nazýván Beth-chaim (Dům života) a je památkou světového významu. Datum, kdy byl hřbitov založen, není známo, ale nejstarší nám známý náhrobek, který se na hřbitově nachází, nese datum 25. dubna 1439 a jedná se náhrobek známého učence a básníka Avigdora Kara, který popsal pogrom na Židy z roku 1389. Od této doby se na hřbitově nepřetržitě pohřbívalo až do roku 1787, kdy byl zrušen. Vzhledem k tomu, že židovská obec měla po dlouhá staletí k dispozici pouze jediný hřbitovní prostor na omezeném prostoru mezi domy a protože Židé nesměli vykopávat kosti mrtvých, začalo se pohřbívat do vrstev nad sebou. V současné době je tu umístěno 12 000 náhrobních kamenů a 80 000 hrobů ve 12 hřbitovních vrstvách nad sebou.
Na hřbitovních náhrobcích si můžeme přečíst jak data zemřelého, tak i mnoho zajímavého z jeho života. Mnohé náhrobky jsou doplněny verši a symboly, jež určují jména, povolání a tradiční rody, které patřily k biblickému kmeni.

Loučíme se s překrásnou synagogou a postupujeme podél hřbitova až k ulici Břehová. Ta nás po pár metrech odvádí opět do Maislovy... a tady už je dům č. 21 – ten, o kterém jsem vám říkala, nejluxusnější široko daleko.

Luxusní bydlení začíná ve sklepě. U hromady černého uhlí člověk bezpečně pozná, zda bydlí se vším komfortem. Pětipatrový činžovní dům je vzdálen jen minutu chůze na Staroměstské náměstí, půl minuty do módních obchodů v Pařížské ulici, a přímo pod jeho okny je parčík, socha Mojžíše od Františka Bílka a Staronová synagoga. V tomto domě se od prvních chvil v roce 1911, kdy byl postaven a zkolaudován, bydlelo výhradně luxusně. Pochvaloval si to každý, kdo si do uhláků nabral ve sklepě brikety. Nemusel totiž s nimi nikam chodit, odvoz uhlí obstarával elektrický výtah. Model Stigler, automatické zastávky ve všech patrech i v mezaninu, tlačítkové ovládání, ukazatel polohy a trojí jištění proti pádu zdviže při náhlém vypnutí elektrického proudu. Strojovna umístěná netradičně nikoliv u půdy domu, ale dole ve sklepě, se poprvé rozeběhla v listopadu 1911. Jediné omezení tehdy nájemníkům přikazovalo, že v kabině mohou cestovat buď lidé, nebo uhlí, nikdy ne společně.

Vidíte na fasádě reliéf rabína? Davidovu hvězdu? Paní a měšťany? Můžete nakouknout i tak trochu do současných bytů. Jste zvědaví?

Opět se ocitáme u synagogy, kde už jsme byli. Jakpak se jmenuje?
Nyní ji obejdeme. Vidíte ten jedovatý keř v parčíku? To je tis červený…, na ten se ptáme skoro v každé našem výletu, však víte…

Ocitáme se v Pařížské ulici – nejdražší ulici v Praze. Na výletě nás provází jeden z tatínků – Radek. Teď musíte chvilku počkat, protože ho zkusíme přemluvit, aby koupil aspoň jedny šaty každé z maminek, co výlet testují… Měl by si připravit tak milion!
Než si připraví šekovou knížku, prozradíme jedno velké tajemství, které zná jen VELDO.
Když se na Staronovou synagogu podíváte zezadu, uvidíte taková tajná stupátka, která vedou až ke dvířkům na střeše. Že nevíte, kdo za nimi tvrdě spí? Golem..., ale nikomu ani muk

Dnes je Pařížská ulice velmi luxusním koridorem s mnoha módními prodejnami a restauracemi. Nachází se zde divadlo IMAGE, restaurace Reduta či hotel Intercontinental. Nájemní ceny bytů a především obchodů v Pařížské patří mezi nejvyšší v metropoli (tím současně i v celé České republice) a spolu s ulicí Na Příkopě ji pravidelně najdeme v žebříčcích mezi prvními desítkami nejdražších nákupních ulic světa.

Jdeme po pravé straně směrem k náměstí. Hned na prvním domě najděte letopočet, kdy byl postaven, a dole u restaurace zlatě lemovanou šišku. A další pán s otevřenou pusou…
Najdete hodiny? A druhé? Kolik ukazují hodin?
Vidíte sochu pána a paní, kteří drží balkon o dalších pár desítek metrů?

A kdo pozná zvíře, které hlídá vchod u domu na rohu náměstí? Žije i v naší zemi.

5. Jak se jmenuje dravec?
Právě jsme došli na Staromák. Chytněte se maminek, tady je nával pořád. Napravo od vás stojí překrásný barokní kostel sv. Mikuláše, můžete se tam jít podívat…, nebo se rovnou vydejte směrem k Staroměstské věži přímo před vámi.

Staroměstské náměstí je nejstarší náměstí v historickém centru Prahy
a již v desátém století zde bylo významné tržiště. Obklopuje ho řada historických domů a stojí zde Staroměstská radnice s jedním z nejznámějších orlojů na světě, který byl zkonstruován roku 1410.
Středem dnešního Staroměstského náměstí je socha Jana Husa. Nedaleko ní najdete stanoviště koňských spřežení. Za poplatek se tak můžete svézt v kočáru po Starém Městě a připomenout si dávné doby, kdy se po Praze jezdilo na koních.
Rozhodně si nenechte ujít možnost vyvést se výtahem do vyhlídkové věže Staroměstské radnice, ze které uvidíte celé náměstí z ptačí perspektivy.

Dnešní Staroměstské náměstí si začalo svůj význam budovat již kolem desátého století, kdy sloužilo jako tržiště a významná křižovatka evropských obchodníků. Nedaleko sídlila celnice.
Ve 14. století došlo k vybudování radnice a Týnského chrámu. Od té doby se z náměstí stalo všestranné centrum Prahy, kde se odehrávaly události všeho druhu včetně korunovací i poprav. Zřejmě nejtragičtější byla poprava sedmadvaceti pánů 21. června 1621 jako odpověď na české stavovské povstání. Na jejich památku bylo v chodníku kolem radnice vyznačeno 27 křížů. Najdete je? Na stěně jsou pak všechna jejich jména.
Dnes se Staroměstské náměstí pravidelně zaplňuje během vánočních a velikonočních trhů.
V polovině 17. století zde byl na počest vyhnání Švédů z Prahy vztyčen Mariánský sloup od Jiřího Bendla. Až do roku 1918, kdy byl stržen, se mohl pyšnit titulem druhého nejstaršího barokního sloupu v Evropě. Nedávno byl na stejném místě postaven sloup nový. O kus dál je vyznačen takzvaný pražský poledník, který je posazen v místě, kam dopadal v pravé poledne stín Mariánského sloupu. Leží 14 stupňů a 25 minut východně od Greenwiche. Zkuste ho také najít.

Pomalu procházíme kolem Staroměstské radnice. Zkuste na ní najít znak Prahy (to je ta mříž a ruka s mečem) – překřížené meče, pana krále a černého orla. Dokážete spočítat, kolik je tady koníků? A vidíte, jaké mají u zadečků zástěrky, aby po nich nezůstaly na dlažbě bobky?
Pokud už stojíte přímo před orlojem, vidíte hodiny s dvanácti měsíci. Najděte ten svůj... A kdo vidí smrtku a zlatého kohouta? Možná budete mít štěstí a v orloji budou pochodovat apoštolové, tak jako každou celou hodinu... A nebo zde narazíte na nějakou pěknou svatbu...

Pražský orloj  jako poslední na světě dodnes měří babylonský a staročeský čas. Ukazuje pohyby vesmírných těles a promlouvá k nám symbolikou středověku. Každou celou hodinu orloj oživí divadlo pochodujících apoštolů, pohyblivých soch po jeho krajích, aby vše ukončil mohutný zvuk zvonu na vrcholu věže. Několikrát v historii "měl namále", ale vždycky se našel někdo, kdo dokázal složitý mechanismus oživit.

Zhotovil jej roku 1410 Mikuláš z Kadaně. Známá pověst o mistru Hanušovi, který pražský orloj sestrojil a poté mu byly vypíchnuty oči, aby nikde nemohl vytvořit podobné dílo, se nezakládá na pravdě. Faktem je, že koncem 15. století mistr Hanuš orloj opravil – uvedl jej znovu do chodu. O tom, že by ho radní nechali za odměnu oslepit, není nic známo. Orloj se znovu zastavil v roce 1865 a tehdy ho již nikdo nedokázal uvést do chodu. Bylo rozhodnuto, že skončí ve starém železe. Vše dobře dopadlo, když se přeci jenom našel hodinář, který dokázal složitý mechanismus oživit. Hodinář Ludvík Hainz se pak stal správcem orloje a po něm i jeho potomci. V posledních dnech II. světové války, kdy Němci z Letné ostřelovali město, Staroměstská radnice vyhořela a při jejím požáru byl orloj těžce poškozen. Po válce se radní obrátili na renomovanou hodinářskou firmu Hainz o stanovisko, co s orlojem. Ta navrhla těžce poškozený mechanismus vyhodit a vybavit orloj moderním strojem. Jeden pracovník této firmy bez ohledu na názor jejího vedení o své vůli orloj demontoval, opravil a restauroval. Tím tuto unikátní památku zachránil pro budoucí generace.

Vidíte na stěně u orloje cedulku, která ukazuje výši nad hladinou moře? Jak se to moře jmenuje?
Chcete-li se vyhnout davům, projděte do podloubí a to vás povede v klidu kolem Malého náměstí ulicí U Radnice až na náměstí Franze Kafky. Nezapomeňte si cestou prohlédnout slavný dům U Rotta.

6. Co přesně je napsáno na Rottově domě?
Novorenesanční budova známého železářství U Rotta stojí na místě kamenného románského domu ze 13. století. V podzemí se dochovala románská místnost sklenutá na střední podpěry. Roku 1488 v něm tiskař Jan Pytlík vytiskl první českou bibli. Dům prošel mnoha přestavbami. Nejvýraznější byla přestavba z počátku 17. století. Tehdy získal renesanční štíty a bohatá sgrafita.V této podobě jej roku 1855 získali Vincenc Josef a Marie Rottovi, kteří do něj přenesli železářství. Výrazné malby na průčelí byly vytvořeny podle kartonů Mikoláše Alše. Mezi okny najdeme alegorie řemesel a zemědělství (kovář, truhlář, sekáč, žnečka, hospodyně, zahradnice).

Že už vás brní hlava a bolí nožičky? Cože? I ručičky?  Nebojte, už jste skoro v cíli, odbočte do Kaprovy ulice nalevo. Zde je také poslední možnost navštívit kostel sv. Mikuláše. Ale když vás tak vidím, tak nevím nevím...
Kaprova ulice spojuje náměstí Franze Kafky s náměstím Jana Palacha. Měří cca 240 m. Ulice je pojmenována po pražském měšťanovi Pavlu Kaprovi z Kaprštejna, který zakoupil dům čp. 49. Ten, ještě před koupí, měl domovní znamení s vyobrazením tří kaprů. Dokážete tento dům najít?

A vidíte už znak metra? Ještě se podívejte aspoň jedním okem do ulice Žatecké – je tam moc krásné divadlo Říše loutek, hrají tam pohádky pro děti. My na těch čertovských byli asi pětkrát. Znáte nějakou pohádku o čertech? Třeba S čerty nejdou žerty? A znáte film Císařův pekař? Zde je poslední otázka dnešního dne.

7.Jak se jmenuje herec, který hrál dvojroli ve slavném filmu o Golemovi?
(pokud je ve slově písmeno CH, pište ho jako dvě písmenka)

Tak už víte, kdo na vás kouká z tajenky? Pokud jste dobře poslouchali, moc dobře víte, co důležitého tento pán udělal.

My se s vámi pomalu loučíme. Tento výlet vznikl z dotací OZP, a je proto pro všechny výletníky ZDARMA!, za což děkujeme.

Jste v cíli. Doufáme, že se vám dnešní procházka líbila a že si z ní také odnesete nějaké vědomosti. Těšíme se na vás na dalších našich výletech :) Šťastnou cestu domů!

Otázky k tajence

1. Jak se jmenoval císař, který se jmenuje podobně jako budova?
2. Jak se jmenuje stát, kde žijí Židé?
3. Doplň slovo z tabulky.
4. Jak se jmenuje pán, po kterém dostala jméno šesticípá hvězda?
5. Jak se jmenuje dravec?
6. Co přesně je napsáno na Rottově domě?
7. Jak se jmenuje herec, který hrál dvojroli ve slavném filmu o Golemovi?

Délka trasy: 2–3 km

Obtížnost: Velmi lehká a atraktivní trasa pro všechny děti od tří let.
Výlet je možný jet s kočárkem i na kole. Pejsci na vodítku jsou vítáni.

Parkování: U Rudolfina je placené parkoviště. Za hodinu parkování zaplatíte 60 Kč. Jinak u magistrátu je několik míst s hodinami. Doporučujeme však dostat se na místo s pomocí MHD.

Na začátek trasy se nejlépe dostanete tramvají č. 17, 18 nebo metrem A na stanici Staroměstská.



www.idos.cz

Turistická mapa: Odkaz na mapy.cz

Otvírací doby památek a vstupné – Vstupenky koupíte v Informačním centru v Maislově ul.15  (ověřeno k 1.1.2024)

Otevírací doba: Informační centrum je otevřeno stejně jako návštěvnické objekty Židovského muze takto: Letní čas: 9.00 - 18.00, Zimní čas: 9.00 - 16.30

 

VSTUPNÉ - PRAŽSKÉ ŽIDOVSKÉ MĚSTO KOMPLET (KROMĚ STARONOVÉ SYNAGOGY): Rodinné vstupné (dospělý doprovod + 1 až 4 děti) – každý dospěí – 500 Kč, děti (6-15 let) – 180 Kč, děti do 6 let – zdarma.

STARONOVÁ SYNAGOGA

Každý dospělý	500 Kč
Děti 6-15 let	370 Kč
Děti do 6 let	zdarma

WC: placené v jednotlivých synagogách



Možnost občerstvení: Po celé trase, ale počítejte s tím, že jste na turisticky exponovaném místě – ceny jsou někdy i dvojnásobné.

Nejbližší další výlet od agentury Velká dobrodružství: Kunratický les, Vyšehrad, Prokopské údolí, Malá Strana



Trasu pro vás prošla: Lucie Nachtigallová

Trasu testovali: Radek (6 let), Andrea (3 roky), Michal (12 let), Martin (5 let), Alžběta (4 roky), Viktorie a František (dvojčata 6 let)

Postřehy dětí: 

		Radeček: “Až bude noc, vlezu do toho kostela a Golema vzbudím!”
		Andrejka: “Teta říkala, ať hledáme hvězdičky, našel jsem jich hodně.”
		Michal: “Chudáci lidi – být pohřbeni ve dvanácti vrstvách… Brrr”

Legenda pro rodiče a popis trasy

Milí cestovatelé,

tento výlet vás zavede do vůbec nejtajuplnější části Prahy – do Josefova. Židovská čtvrť opředena tajemstvím žila po staletí svým vlastním životem a na malém prostoru zde vyrostly stavby zcela jiné než všude jinde. Provedeme vás kolem nejznámějších synagog, starého hřbitova i nejhonosnější ulicí v Praze až na Staroměstské náměstí. Budete hledat obrazce, hádat hádanky, ale hlavně se dozvíte o tajemství zdejších staveb. A samozřejmě vše o Golemovi. Vstupné platit nemusíte, tajenku vyluštíte i bez vstupu do památek. Výlet si zkuste naplánovat mimo sezonu, jsou zde jinak mraky turistů.

Tento výlet vznikl z dotací OZP, a je proto pro všechny výletníky ZDARMA! :)

Dopis cestovatelům

Ahoj kluci a holky,

dnešní cesta za hádankou vás povede po stopách Golema a také do míst, kde podle některých tvrzení stála tajemná Stínadla Jaroslava Foglara.

Tak jako u ostatních našich výletů, i k tomuto výletu jste dostali originální mapu s vyznačenou trasou. Pokud půjdete po správné cestě, budete se pozorně rozhlížet, číst správné texty a poslouchat to, co vám budou říkat vaši rodiče, jistě dokážete odpovědět na všechny dnešní úkoly. Umíte-li už psát, doplňte podle uhodnutých slov vaši tajenku a pečlivě si ji uschovejte. Pokud nám napíšete dopisem, e-mailem nebo prostřednictvím FCB správnou odpověď, uschováme ji a každý měsíc z těchto správných odpovědí vylosujeme výherce naší originální pohádkové hračky - Lumpardíka z podhradí. Tu vám pak rádi pošleme.

Doplňovačka

Naše putování začíná u mohutné novorenesanční stavby Rudolfina. V její Dvořákově síni se pořádají významné koncerty, např. v rámci Pražského jara. Budova Rudolfina patří České filharmonii, která zde i sídlí. Zkuste najít dva lvy a také dva anděly. Vidíte na stavbě nějaké známé skladatele? A chtěli byste získat vaše první písmenko do tajenky? Tak zkuste…

1. Jak se jmenoval císař, který se jmenuje podobně jako budova?
Z tohoto místa je také krásně vidět Pražský hrad a Petřín. Víte, jak se pozná, že je v zemi prezident? Přeci, že na Hradě vlaje vlajka s textem Pravda vítězí. Tak co, je pan prezident na Hradě? A vidíte věž Daliborku? Víte, kdo v ní byl vězněn a proč? Ne? Tak to s námi musíte na výlet po pražských znameních Malou Stranou, tam se dozvíte vše.

Ještě než s mlhou vstoupíme do tmavých ulic bývalého ghetta, začněme u břehů Vltavy. Možná právě tady, kousek od starého židovského hřbitova, někde za Rudolfinem a právnickou fakultou, se odehrávalo Golemovo zrození. Dnes je tu regulované nábřeží, stojíte dva metry nad hladinou, ale tehdy ve středověku se vody "za městem" vylévaly z břehů a splachovaly lidem špičky bot...

Vstupujeme Širokou ulicí do Josefova – Židovského města. Očima zkuste najít domeček s šesticípou hvězdou; a tam se zastavíme. Nejprve však něco o Josefově.

Židovské osídlení Prahy má velmi starou tradici – židovští obchodníci a penězoměnci se v Praze usazovali již od 10. století. Po celou dobu své existence mělo pražské židovské osídlení přesně vymezené územní hranice, které nesmělo překročit. Na rozloze 93 000 m2 se v dobách největšího rozkvětu tísnilo na 1900 osob. Židovské obyvatelstvo si od počátku svého osídlení Josefova vytvořilo vlastní samosprávu, měli zde vlastní školy i synagogy. Synagogy byly nejdůležitějšími místy ghetta. V nejstarších dobách nesloužily pouze účelům bohoslužebným, ale scházeli se v nich také židovští učitelé se svými žáky. A dokud Židovské Město pražské nemělo svou vlastní radnici, v synagogách se řešily i všechny veřejné záležitosti.

Postavení Židů se v Praze částečně zlepšilo až v roce 1781, kdy císař Josef II. vydal tzv. Toleranční patent, který židovskému obyvatelstvu povoloval přístup do škol. V roce 1848 bylo židovské obyvatelstvo zrovnoprávněno s ostatním lidem a bylo jim poprvé v historii umožněno se volně vystěhovat z ghetta. Toto povolení mělo za následek, že se z pražského ghetta vystěhovali téměř všechny bohatší rodiny a naopak se do něj nastěhovala pražská chudina. Postupem času začalo ghetto chátrat a stala se z něj vykřičená čtvrť. Na konci 19. století už byla hygienická situace ghetta tak špatná (např. místnosti ve starých domech byly rozděleny čarou nakreslenou křídou na podlaze nebo šňůrou nataženou ve výši hlavy a v každém oddělení žila jedna rodina), že Pražský magistrát rozhodnul, že budovy ghetta budou zbořeny a ulice vybourány, aby se nešířily nemoci. Bylo zbořeno na 300 středověkých domů a 20 ulic. Po tomto zákroku zůstala zachována pouze část původního ghetta představující dnešní Pražské židovské město – Josefov.

Našli jste už hvězdu? A na pravé straně o 50 metrů dál dva obry, kteří drží balkon a u nich reliéf mužské hlavy, která jakoby v úžasu hledí na ty davy turistů v ulicích?

Pinkasova synagoga byla založena rabínem Pinkasem koncem 15. století jako součást rodinného domu zvaného U Erbů. Pinkasova synagoga byla několikrát přestavována, protože budova trpěla Vltavskými záplavami. Při posledním archeologickém průzkumu byly objeveny zachovalé zbytky středověké rituální lázně – mikve. V současné době je interiér synagogy s gotickou klenbou upraven jako památník obětí nacistického pronásledování Židů. Na stěnách synagogy jsou napsána jména více než 77 000 Židů z Čech a Moravy – obětí nacismu.
Je zde také vstup do Starého židovského hřbitova, ale o tom až později.

Široká ulice nás zavede až do ulice mnohem známější. Vcházíme do Maislovy ulice. Mordechaj ben Šemuel Maisel se narodil roku 1528. Do lidského podvědomí se pevně zapsal jako jedna z nejvýznamnějších osobností v historii pražské a české židovské komunity. Propracoval se až na dvůr samotného císaře Rudolfa II., kde se stal jeho „dvorním Židem.“  Toto postavení se projevovalo přidělením mnoha privilegií, za které Maisel půjčoval panovníkovi peníze. Mezi tato privilegia patřila například jízda na koni, kterou měli ostatní Židé zakázanou. V židovské obci zastával mnoho významných funkcí. Kromě toho že byl dlouholetým členem židovské rady starších, se stal později primasem Židovského města pražského. Díky němu došlo k výstavbě pražského ghetta. Dále poskytl finanční prostředky na stavbu mnohých pražských synagog, dále vybudoval Židovskou radnici, nemocnici, několik studoven, školu, špitál a také chudobinec.

Vidíte okrový dům a na něm pannu Marii s trochu větším Ježíškem? My nyní pokračujeme ulicí Maislovou směr doleva a vaším úkolem je najít na stěnách a dveřích co nejvíce židovských hvězd. Vidíte je?
Davidova hvězda je šesticípá, symbol Židů, judaismu a státu, na jehož vlajce se vyskytuje. Symbolizuje souhvězdí, pod kterým se čeká na Mesiáše, a také šest pracovních dní, kde střed znamená šabat. Symbol jako takový znamená rovnováhu.

2. Jak se jmenuje stát, kde žijí Židé?
Pomůžou školáci? A víte, jak se jmenuje tamní hlavní město? Tel Aviv…

V Maislově ulici stojí dům č. 21 – je to široko daleko nejluxusnější dům. My ho však uvidíme až za chvíli, až projdeme kolem hřbitova. Nyní se však zastavíme před nenápadnou a přesto velmi významnou místní budovou, řekli bychom tou nejvýznamnější.

Zároveň se také dostáváme k hlavnímu příběhu dnešního putování. Jedním z nejslavnějších obyvatel Josefova byl totiž Golem, kterého údajně koncem 16. století stvořil židovský rabín Jehuda Löw ben Becalel. Poté, co ho vytvořil, mu dal i jméno Josille (zdrobnělina od Josef). Účelem jeho stvoření měla být ochrana židovského ghetta před křesťany, kteří pravidelně ghetto napadali. Do pohybu se Golem uváděl vložením šému – svitku. Golem pak poslouchal toho, kdo mu do úst šém vložil a vykonával určenou práci. Znehybněn byl opět vyjmutím šému. Až do určení další práce stál poklidně v koutě místnosti. Po pátečních bohoslužbách však i Golem odpočíval a dodržoval sváteční klid od práce, aby nebylo přestoupeno posvátné přikázání. Ke zničení tohoto Golema došlo jeho stvořitelem roku 1593. Jednoho dne totiž vážně onemocněla rabínova jediná dcera. Zoufalý otec ji ošetřoval ve dne v noci, ale nemoc se neustále zhoršovala. V páteční podvečer musel od lůžka nemocné odejít k tradiční pobožnosti. V roztržitosti zapomněl vyjmout šém. Hliněný služebník oživl, a protože neměl určenou žádnou užitečnou práci, začal rozbíjet vzácný nábytek, sochy a veškeré vybavení rabínova domu. Vyděšená služebná běžela do synagogy a prosila, aby rabín učinil přítěž běsnění. Ten vykřikl na Golema, aby se zastavil, a vyňal mu z úst šém. A protože k vyjmutí došlo v průběhu židovského svátku, Golem se rozpadl v prach. Rabín se zarmoucen vrátil do synagogy a dokončil modlitby. Po návratu z chrámu však již nenaříkal nad ztrátou uměleckých předmětů ani hliněného obra. Jeho dcera se totiž mezitím jako zázrakem uzdravila.

Další pověst vypráví, jak rabínova žena porušila mužovo přikázání nedávat Golemovi, který posedával celé hodiny nehnutě na jednom místě, všední služby, až v domě na rohu Maiselovy a Široké ulice nastalo boží dopuštění. Golem například nosil vodu tak poctivě, až vytopil dům. Jindy místo pytle ovoce přinesl až z Ovocného trhu domů celý krámek s jablky i s trhovkyní. Nebo nachytal plnou káď ryb. Avšak i rabín zapomněl. Pojďme se nyní podívat do gotické Staronové synagogy.

Staronová synagoga z poslední čtvrtiny 13. století byla hlavní synagogou pražské židovské obce. Patří k nejstarším a nejkrásnějším gotickým památkám Prahy a navíc je i nejstarší synagogou v Evropě. Uprostřed synagogy stojí vyvýšené řečniště – almemor, oddělené tepanou mříží z 15. století. Kolem řečniště jsou umístěna sedadla pro nejvýznamnější členy židovské komunity. Můžete si zde také všimnout sedadla označeného číslem jedna, nad kterým je na stěně umístěna Davidova hvězda. Právě tady prý sedával legendární rabín Löw. Nejdůležitějším místem celé synagogy je k východu obrácený svatostánek, v němž je uzavřena tóra – pět knih Mojžíšových. Tóru Židé považují za věc posvátnou; předčítající se jí nesměl dotknout rukama, ale pouze stříbrným ukazovátkem. Staronová synagoga je jediná synagoga, která dodnes slouží bohoslužebným účelům.

Pokud jste se nešli podívat dovnitř, zkuste najít na fasádě několik šípů, a pak také na okapu sluníčko. Až budete synagogu obcházet z druhé strany – ulicí Pařížskou, povíme vám poslední tajemství o Golemovi, ale to musíte chvilku počkat. Nyní se vydejte ulicí U starého židovského hřbitova směrem k další synagoze. Napravo vidíte zelený dům, kde je jeden okřídlený hmyz za druhým... Vidíte? Co to asi je? Moucha?
Stánků s cetkami si nevšímejte, ale zkuste najít cedulku, která hlásá, že zde žil známý novinář a spisovatel Pavel Tigrid. Z tabulky opište první slovo na druhém řádku odspoda za spojkou A.

3. Doplň slovo z tabulky
Pověst o pražském Golemovi pochází sice z období středověku, ale s postavou rabi Löwa se spojila teprve v 18. století. Podle legendy byl Golem uložen právě na půdě Staronové synagogy. Nicméně ani při několika průzkumech se zde jeho tělo nenašlo. První zobrazení pražského Golema pravděpodobně pochází od Mikoláše Alše.
Pražský hliněný Golem se objevuje také v české historické dvojdílné komedii Císařův pekař – Pekařův císař z roku 1951. Z tohoto filmu pochází zobrazení Golema jako neforemného hliněného obra přepásaného železnými pláty, které se stalo velmi populárním, i když ani v nejmenším neodpovídá popisům Golema z legend. Jeho autorem je sochař Jaroslav Horejc.

Rychlá otázka pro kontrolu, zda dáváte dobrý pozor :)

4. Jak se jmenuje pán, po kterém dostala jméno šesticípá hvězda?
Jmenuje se tak někdo z vás? A jak se jmenujete vy? Je tady nějaký Golem? :)

Zbývá ještě ujít pár metrů – a stojím u Klausové synagogy, na jejímž místě byla kdysi židovská náboženská škola, v níž rabín Löw učil. Klausová synagoga je kromě Vysoké synagogy a radnice další z veřejných staveb, které nechal Mordechai Maisl, primas židovské obce, postavit na své náklady. Tato barokní synagoga dostala jméno podle tří menších budov – klausů, jimiž byla tvořena. Původně v první budově byla proslulá talmudistická škola rabiho Löwa, v druhé vlastní synagoga a ve třetí nemocnice spojená s rituální lázní a s organizací péče o nemocné – pozdějšího pohřebního bratrstva. Stavba je ve svých interiérech zdobena pěknou štukovou výzdobou a valenou klenbou se 4 páry lunet. V synagoze je nyní umístěna expozice starých hebrejských tisků a rukopisů popisující vývoj Židů ve střední Evropě od středověku.

A to už jsme vlastně jednou nohou na starém hřbitově. Tam vzadu u zdi spočívají ostatky Golemova tvůrce. Náhrobek velkého židovského učence, kabalisty, pedagoga, poslední klíčové místo vztahující se k pověsti, nelze přehlédnout. Určitě ho poznáte na první pohled. Podle toho, jak po starém zvyku Židů putujících pouštěmi, kde nebylo květin, je k uctění památky poset kamínky. A takřka každá volná mezera mezi bloky náhrobku se bude bělat složenými papírky – tajnými přáními a prosbami o jejich splnění.

Starý židovský hřbitov je samotnými Židy nazýván Beth-chaim (Dům života) a je památkou světového významu. Datum, kdy byl hřbitov založen, není známo, ale nejstarší nám známý náhrobek, který se na hřbitově nachází, nese datum 25. dubna 1439 a jedná se náhrobek známého učence a básníka Avigdora Kara, který popsal pogrom na Židy z roku 1389. Od této doby se na hřbitově nepřetržitě pohřbívalo až do roku 1787, kdy byl zrušen. Vzhledem k tomu, že židovská obec měla po dlouhá staletí k dispozici pouze jediný hřbitovní prostor na omezeném prostoru mezi domy a protože Židé nesměli vykopávat kosti mrtvých, začalo se pohřbívat do vrstev nad sebou. V současné době je tu umístěno 12 000 náhrobních kamenů a 80 000 hrobů ve 12 hřbitovních vrstvách nad sebou.
Na hřbitovních náhrobcích si můžeme přečíst jak data zemřelého, tak i mnoho zajímavého z jeho života. Mnohé náhrobky jsou doplněny verši a symboly, jež určují jména, povolání a tradiční rody, které patřily k biblickému kmeni.

Loučíme se s překrásnou synagogou a postupujeme podél hřbitova až k ulici Břehová. Ta nás po pár metrech odvádí opět do Maislovy... a tady už je dům č. 21 – ten, o kterém jsem vám říkala, nejluxusnější široko daleko.

Luxusní bydlení začíná ve sklepě. U hromady černého uhlí člověk bezpečně pozná, zda bydlí se vším komfortem. Pětipatrový činžovní dům je vzdálen jen minutu chůze na Staroměstské náměstí, půl minuty do módních obchodů v Pařížské ulici, a přímo pod jeho okny je parčík, socha Mojžíše od Františka Bílka a Staronová synagoga. V tomto domě se od prvních chvil v roce 1911, kdy byl postaven a zkolaudován, bydlelo výhradně luxusně. Pochvaloval si to každý, kdo si do uhláků nabral ve sklepě brikety. Nemusel totiž s nimi nikam chodit, odvoz uhlí obstarával elektrický výtah. Model Stigler, automatické zastávky ve všech patrech i v mezaninu, tlačítkové ovládání, ukazatel polohy a trojí jištění proti pádu zdviže při náhlém vypnutí elektrického proudu. Strojovna umístěná netradičně nikoliv u půdy domu, ale dole ve sklepě, se poprvé rozeběhla v listopadu 1911. Jediné omezení tehdy nájemníkům přikazovalo, že v kabině mohou cestovat buď lidé, nebo uhlí, nikdy ne společně.

Vidíte na fasádě reliéf rabína? Davidovu hvězdu? Paní a měšťany? Můžete nakouknout i tak trochu do současných bytů. Jste zvědaví?

Opět se ocitáme u synagogy, kde už jsme byli. Jakpak se jmenuje?
Nyní ji obejdeme. Vidíte ten jedovatý keř v parčíku? To je tis červený…, na ten se ptáme skoro v každé našem výletu, však víte…

Ocitáme se v Pařížské ulici – nejdražší ulici v Praze. Na výletě nás provází jeden z tatínků – Radek. Teď musíte chvilku počkat, protože ho zkusíme přemluvit, aby koupil aspoň jedny šaty každé z maminek, co výlet testují… Měl by si připravit tak milion!
Než si připraví šekovou knížku, prozradíme jedno velké tajemství, které zná jen VELDO.
Když se na Staronovou synagogu podíváte zezadu, uvidíte taková tajná stupátka, která vedou až ke dvířkům na střeše. Že nevíte, kdo za nimi tvrdě spí? Golem..., ale nikomu ani muk

Dnes je Pařížská ulice velmi luxusním koridorem s mnoha módními prodejnami a restauracemi. Nachází se zde divadlo IMAGE, restaurace Reduta či hotel Intercontinental. Nájemní ceny bytů a především obchodů v Pařížské patří mezi nejvyšší v metropoli (tím současně i v celé České republice) a spolu s ulicí Na Příkopě ji pravidelně najdeme v žebříčcích mezi prvními desítkami nejdražších nákupních ulic světa.

Jdeme po pravé straně směrem k náměstí. Hned na prvním domě najděte letopočet, kdy byl postaven, a dole u restaurace zlatě lemovanou šišku. A další pán s otevřenou pusou…
Najdete hodiny? A druhé? Kolik ukazují hodin?
Vidíte sochu pána a paní, kteří drží balkon o dalších pár desítek metrů?

A kdo pozná zvíře, které hlídá vchod u domu na rohu náměstí? Žije i v naší zemi.

5. Jak se jmenuje dravec?
Právě jsme došli na Staromák. Chytněte se maminek, tady je nával pořád. Napravo od vás stojí překrásný barokní kostel sv. Mikuláše, můžete se tam jít podívat…, nebo se rovnou vydejte směrem k Staroměstské věži přímo před vámi.

Staroměstské náměstí je nejstarší náměstí v historickém centru Prahy
a již v desátém století zde bylo významné tržiště. Obklopuje ho řada historických domů a stojí zde Staroměstská radnice s jedním z nejznámějších orlojů na světě, který byl zkonstruován roku 1410.
Středem dnešního Staroměstského náměstí je socha Jana Husa. Nedaleko ní najdete stanoviště koňských spřežení. Za poplatek se tak můžete svézt v kočáru po Starém Městě a připomenout si dávné doby, kdy se po Praze jezdilo na koních.
Rozhodně si nenechte ujít možnost vyvést se výtahem do vyhlídkové věže Staroměstské radnice, ze které uvidíte celé náměstí z ptačí perspektivy.

Dnešní Staroměstské náměstí si začalo svůj význam budovat již kolem desátého století, kdy sloužilo jako tržiště a významná křižovatka evropských obchodníků. Nedaleko sídlila celnice.
Ve 14. století došlo k vybudování radnice a Týnského chrámu. Od té doby se z náměstí stalo všestranné centrum Prahy, kde se odehrávaly události všeho druhu včetně korunovací i poprav. Zřejmě nejtragičtější byla poprava sedmadvaceti pánů 21. června 1621 jako odpověď na české stavovské povstání. Na jejich památku bylo v chodníku kolem radnice vyznačeno 27 křížů. Najdete je? Na stěně jsou pak všechna jejich jména.
Dnes se Staroměstské náměstí pravidelně zaplňuje během vánočních a velikonočních trhů.
V polovině 17. století zde byl na počest vyhnání Švédů z Prahy vztyčen Mariánský sloup od Jiřího Bendla. Až do roku 1918, kdy byl stržen, se mohl pyšnit titulem druhého nejstaršího barokního sloupu v Evropě. Nedávno byl na stejném místě postaven sloup nový. O kus dál je vyznačen takzvaný pražský poledník, který je posazen v místě, kam dopadal v pravé poledne stín Mariánského sloupu. Leží 14 stupňů a 25 minut východně od Greenwiche. Zkuste ho také najít.

Pomalu procházíme kolem Staroměstské radnice. Zkuste na ní najít znak Prahy (to je ta mříž a ruka s mečem) – překřížené meče, pana krále a černého orla. Dokážete spočítat, kolik je tady koníků? A vidíte, jaké mají u zadečků zástěrky, aby po nich nezůstaly na dlažbě bobky?
Pokud už stojíte přímo před orlojem, vidíte hodiny s dvanácti měsíci. Najděte ten svůj... A kdo vidí smrtku a zlatého kohouta? Možná budete mít štěstí a v orloji budou pochodovat apoštolové, tak jako každou celou hodinu... A nebo zde narazíte na nějakou pěknou svatbu...

Pražský orloj  jako poslední na světě dodnes měří babylonský a staročeský čas. Ukazuje pohyby vesmírných těles a promlouvá k nám symbolikou středověku. Každou celou hodinu orloj oživí divadlo pochodujících apoštolů, pohyblivých soch po jeho krajích, aby vše ukončil mohutný zvuk zvonu na vrcholu věže. Několikrát v historii "měl namále", ale vždycky se našel někdo, kdo dokázal složitý mechanismus oživit.

Zhotovil jej roku 1410 Mikuláš z Kadaně. Známá pověst o mistru Hanušovi, který pražský orloj sestrojil a poté mu byly vypíchnuty oči, aby nikde nemohl vytvořit podobné dílo, se nezakládá na pravdě. Faktem je, že koncem 15. století mistr Hanuš orloj opravil – uvedl jej znovu do chodu. O tom, že by ho radní nechali za odměnu oslepit, není nic známo. Orloj se znovu zastavil v roce 1865 a tehdy ho již nikdo nedokázal uvést do chodu. Bylo rozhodnuto, že skončí ve starém železe. Vše dobře dopadlo, když se přeci jenom našel hodinář, který dokázal složitý mechanismus oživit. Hodinář Ludvík Hainz se pak stal správcem orloje a po něm i jeho potomci. V posledních dnech II. světové války, kdy Němci z Letné ostřelovali město, Staroměstská radnice vyhořela a při jejím požáru byl orloj těžce poškozen. Po válce se radní obrátili na renomovanou hodinářskou firmu Hainz o stanovisko, co s orlojem. Ta navrhla těžce poškozený mechanismus vyhodit a vybavit orloj moderním strojem. Jeden pracovník této firmy bez ohledu na názor jejího vedení o své vůli orloj demontoval, opravil a restauroval. Tím tuto unikátní památku zachránil pro budoucí generace.

Vidíte na stěně u orloje cedulku, která ukazuje výši nad hladinou moře? Jak se to moře jmenuje?
Chcete-li se vyhnout davům, projděte do podloubí a to vás povede v klidu kolem Malého náměstí ulicí U Radnice až na náměstí Franze Kafky. Nezapomeňte si cestou prohlédnout slavný dům U Rotta.

6. Co přesně je napsáno na Rottově domě?
Novorenesanční budova známého železářství U Rotta stojí na místě kamenného románského domu ze 13. století. V podzemí se dochovala románská místnost sklenutá na střední podpěry. Roku 1488 v něm tiskař Jan Pytlík vytiskl první českou bibli. Dům prošel mnoha přestavbami. Nejvýraznější byla přestavba z počátku 17. století. Tehdy získal renesanční štíty a bohatá sgrafita.V této podobě jej roku 1855 získali Vincenc Josef a Marie Rottovi, kteří do něj přenesli železářství. Výrazné malby na průčelí byly vytvořeny podle kartonů Mikoláše Alše. Mezi okny najdeme alegorie řemesel a zemědělství (kovář, truhlář, sekáč, žnečka, hospodyně, zahradnice).

Že už vás brní hlava a bolí nožičky? Cože? I ručičky?  Nebojte, už jste skoro v cíli, odbočte do Kaprovy ulice nalevo. Zde je také poslední možnost navštívit kostel sv. Mikuláše. Ale když vás tak vidím, tak nevím nevím...
Kaprova ulice spojuje náměstí Franze Kafky s náměstím Jana Palacha. Měří cca 240 m. Ulice je pojmenována po pražském měšťanovi Pavlu Kaprovi z Kaprštejna, který zakoupil dům čp. 49. Ten, ještě před koupí, měl domovní znamení s vyobrazením tří kaprů. Dokážete tento dům najít?

A vidíte už znak metra? Ještě se podívejte aspoň jedním okem do ulice Žatecké – je tam moc krásné divadlo Říše loutek, hrají tam pohádky pro děti. My na těch čertovských byli asi pětkrát. Znáte nějakou pohádku o čertech? Třeba S čerty nejdou žerty? A znáte film Císařův pekař? Zde je poslední otázka dnešního dne.

7.Jak se jmenuje herec, který hrál dvojroli ve slavném filmu o Golemovi?
(pokud je ve slově písmeno CH, pište ho jako dvě písmenka)

Tak už víte, kdo na vás kouká z tajenky? Pokud jste dobře poslouchali, moc dobře víte, co důležitého tento pán udělal.

My se s vámi pomalu loučíme. Tento výlet vznikl z dotací OZP, a je proto pro všechny výletníky ZDARMA!, za což děkujeme.

Jste v cíli. Doufáme, že se vám dnešní procházka líbila a že si z ní také odnesete nějaké vědomosti. Těšíme se na vás na dalších našich výletech :) Šťastnou cestu domů!

Otázky k tajence

1. Jak se jmenoval císař, který se jmenuje podobně jako budova?
2. Jak se jmenuje stát, kde žijí Židé?
3. Doplň slovo z tabulky.
4. Jak se jmenuje pán, po kterém dostala jméno šesticípá hvězda?
5. Jak se jmenuje dravec?
6. Co přesně je napsáno na Rottově domě?
7. Jak se jmenuje herec, který hrál dvojroli ve slavném filmu o Golemovi?

Mapa výletu

Mapa ve velkém formátu ke stažení