Nákupní batoh je prázdný
Úvod Facebook
Náhled + Tisk

Za prameny, kamzíkem a motýly do Karlových Varů

Praktické informace

Délka trasy: 5 km

Obtížnost: Velmi lehká a příjemná trasa městem a přírodou pro děti od tří let. Na kole jet můžete a projedou i kočárky. Místy jsou ovšem schody. Psy můžete vzít s sebou, pokud je budete mít na vodítku.

Vzdálenost od Prahy: 130 km, asi hodinu a půl autem.

Jak dojedete autem: Z Prahy pojedete po D6.

www.idos.cz

Turistická mapa: Odkaz na mapy.cz

Parkování: Poblíž Hotelu Thermal. Zaplatíte 30 Kč za hodinu.

Možnost občerstvení: Kdekoli v centru města. Mimo sezonu je občerstvení velmi omezené, doporučujeme sváču s sebou.

Lanovka + rozhledna - otvírací doba (k 1.6.2023)

 V provozu 7 dní v týdnu včetně státních svátků. Lanová dráha Rozhledna
Listopad až březen 9:00–17:00 9:15–16:45
Duben a říjen 9:00–18:00 9:15–17:45
Květen až září 9:00–19:00 9:15–18:45

Vstupné:

Jednosměrná jízdenka

Zpáteční jízdenka

Osoby starší 15 let

100 Kč

150 Kč

Děti od 6 do 15 let

50 Kč

80 Kč

Rodinná jízdenka (rodiče a 2 děti)

200 Kč

400 Kč

Člen skupiny (od 10 cestujících)

40 Kč

70 Kč

     
     
     
     
     

Rozhledna Diana

Otvírací doba: 9–17 hodin

Vstupné: zdarma

WC: Na kolonádách (například u Skalního pramene).

Nejbližší další výlety agentury Velká dobrodružství: Krásno, SOOS, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart, Kladská, Loket, Cheb.

Trasu pro vás prošla Lucie Nachtigallová.

Trasu testovala Viktorie (15 let).
Viki: „Byl to hodně cool výlet, prameny byly hnusné, ale oplatky super. Nejlepší byli motýlci a pověst o kamzíkovi.“


Popis výletu

Milí cestovatelé,

víte, které jsou nejnavštěvovanější české lázně? Přece Karlovy Vary. Kromě toho, že patří k nejkrásnějším evropským lázeňským městům, jsou i místem s nejvyšší koncentrací pramenů na světě. Není divu, že jsou na seznam UNESCO. Kdo tu byl, toho Karlovy Vary „dostanou“. Úžasnou architekturou, léčivými minerálními prameny, malebnými zákoutími, nádhernou přírodou, ... Od nepaměti lákají filmaře z Česka i zahraničí. Město se objevilo v komediích Vrchní, prchni! a Zítra vstanu a opařím se čajem, v detektivce Mravenci nesou smrt, v seriálu Já, Mattoni nebo Rapl. Ze zahraničních snímků nesmíme zapomenout na slavnou bondovku Casino Royale, v níž se role agenta Jejího Veličenstva poprvé ujal Daniel Craig.

Tento výlet vznikl z dotací Oborové zdravotní pojišťovny  (OZP), a je proto pro všechny výletníky ZDARMA! :)

Dopis dětem

Ahoj, kluci a holky,

zveme vás do města s krásnými domy a léčivými prameny. Vám se však asi nejvíce bude líbit něco úplně jiného. Nasedněte na lanovku poblíž Grandhotelu Pupp a nechte se vyvézt k rozhledně Diana s nádherným výhledem do okolí. Hned vedle objevíte Motýlí dům, kde vás obklopí tropické klima a stovky exotických motýlů z celého světa. Nechte si je sednout na rameno a prohlédněte si je z naprosté blízkosti. Pokud jste milovníkem zvířat, nenechte si ujít návštěvu přilehlé minizoo, kam je vstup zdarma. Stejně jako u našich ostatních výletů jste také k dnešnímu dostali originální mapu s vyznačenou trasou. Pokud půjdete správnou cestou, budete se pozorně rozhlížet, číst texty a poslouchat, co říkají rodiče, jistě splníte všechny úkoly. Umíte-li už psát, doplňte podle uhodnutých slov tajenku a pečlivě ji uschovejte. Pokud nám pošlete dopisem,
e-mailem nebo prostřednictvím FB správné řešení, zařadíme vás do slosování o hezé dárečky. Je důležité, abyste vždy uvedli k tajence (pozor, psát bez diakritiky) i kód výletu, který je napsaný na každé stránce.

Mapa výletu

Mapa ve velkém formátu ke stažení

Doplňovačka

Jdeme na to:

Zaparkujte někde poblíž slavného Hotelu Thermal. Jak se vám líbí? Zvláštní, že?

Nejvíce ožívá začátkem léta, kdy se zde od roku 1946 koná Mezinárodní filmový festival. Patří mezi nejstarší filmové festivaly na světě. V unikátním architektonickém komplexu postaveném ve stylu brutalismu najdete wellness centrum, lázně, restaurace, bary, bazén i konferenční prostory. Hotel má kapacitu více než 500 lůžek.

V sobě svého vzniku (60. léta) byl hotel odvážným architektonickým počinem. Postaveným ve stylu zmíněného brutalismu, kterému se také říká architektura drsného betonu. Těmto stavbám, které většinou vypadají jako betonové monumenty, bylo často vyčítáno, že nezapadají do okolní zástavby. Že z ní – lidově řečeno – čučí jako dráty z betonu, jsou jako pěst na oko. Thermal byl a je výjimka. I když jiný, do města zapadá, skoro jako by tam stál odjakživa. Nebo jsme si už zvykli: Kdo ví...? Jisté je, že je už dnes významnou kulturní památkou. I když na oficiální razítko s tímto titulem teprve čeká.

Zahrajeme si na filmové star. Sejdeme se pod hotelem a projdeme kolem schodů, které jsou v červenci pokryté červeným kobercem. Kdo chce, může si rudý tépich (koberec) přimyslet a hezky si zapózovat.

Vidíte dravce na jednom z balkonů? :)

Říčku Teplou překročíme až za geologickou expozicí, která představuje horniny a jejich vlastnosti. Říká se jí Stone park.

Na mostě je několik zámků lásky. Naštěstí jen několik… Jinak tuto módu upřímně moc nechápeme. Proč dávat lásku pod zámek? Uvězněná láska už přece žádná láska není.

Za řekou odbočíme doleva a jdeme podél vody směrem k první dnešní kolonádě. A také ke krásnému stromu. Než ho najdeme, řekneme si něco o objevení zdejších léčivých pramenů.

Kdo stál u zrodu Karlových Varů? Zkuste hádat.

Podle legendy pobýval kdysi císař Karel IV. na nedalekém hradu Lokti (kam mimochodem vede také jeden z našich výletů s tajenkou) a jako správný panovník trávil volný čas lovem zvěře. Tentokrát se ale stala podivná věc. Král se rozhodl ulovit jelena a při štvanici jeho lovecký pes vběhl do tůně, v níž byla k velkému překvapení všech přítomných teplá voda. S jistou dávkou odvahy honci tento podivný teplý pramen ochutnali. Ani sám král prý nezůstal pozadu. Ke svému velkému překvapení brzy naznal, že jej opouští bolest v nemocné noze. Usoudil tedy, že jde o pramen vzácný a léčivý. Na místě, kde byl objeven, brzy vzniklo menší sídlo – Teplé Lázně u Lokte. Postupně se rozvíjelo, až z něj vznikly dnešních světoznámé a uznávané lázně.

Už vidíte vzrostlý strom?

Najděte cedulku.

  1. Opište poslední číslici z cedule.

Dvořákův platan je památný strom. Po kterém Dvořákovi je pojmenovaný? Přece po slavném Antonínovi, hudebním skladateli. Jak se jmenuje jeho známá opera o krásné lesní žínce? Nevidíte ji někde poblíž? Tatínek se dívá na maminku? Tak to je krásné… :)

Tenhle platan javorolistý je široce rozložitý strom s nízkým tlustým kmenem. Stojí před Sadovou kolonádou trochu osamoceně, snad aby vynikla jeho výjimečnost. Obvod jeho kmene měří 472 cm a výška stromu je 22 m.

Mrkneme na kolonádu.

Sadová kolonáda patří k pěti hlavním ve městě. Byla vystavěna v letech 1880 až 1881. Sadový pramen – původním jménem Císařský – je dvanáctý karlovarský minerální pramen. Vyvěrá pod Vojenským lázeňským ústavem a má teplotu 41,6 °C. Socha Hygie (též socha Hygieie) představuje bohyni zdraví, čistoty.

Vidíte hady? Hady! Ne vnady! :)

Kolik jich tam je? Proč se tu plazí, se dozvíte, až se budeme vracet.

Pokračujeme lehkou chůzí stále kolem Teplé, a to tak, že ji máme po levé ruce. O kus dál narazíme na nábřeží na pramen Svoboda, který byl objeven při hloubení základů Lázní III, nového lázeňského domu, na počátku šedesátých let 19. století. Termální voda byla zachycena pramenním zvonem a vyvedena do prostoru mezi novou lázeňskou budovou a tehdejším špitálem sv. Bernarda pod Bernardovou skálou. V roce 1865 byl nad vývěrem pramene postaven zdobný osmiboký dřevěný altán. Pramen se původně nazýval Lázeňský, do roku 1918 nesl jméno císaře Františka Josefa I. a v roce 1946 dostal dnešní název pramen Svoboda.

Zjistěte, jaké má pramen číslo a zkuste se napít. Teploučký…

Je nám jasné, že teď se jdete všichni fotit s obří lahví Becherovky. Ano, i ta k Varům patří. :)

Becherovka je český bylinný likér. Hodně starý. Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka ho vyrábí od roku 1807. Alkoholickému moku dává nezaměnitelnou chuť a léčivé účinky (prokázáno na mém vlastním těle) více než dvacet druhů bylin a koření. Navíc neobsahuje žádné chemické přísady, takže je nejspíš BIO. Někdy se Becherovce říká „třináctý karlovarský pramen“ nebo také „béžovka“.

V blízkosti Mlýnské kolonády najdeme další pramen – Skalní. Původně vyvěral přímo v korytě říčky Teplé. Tůň pod Bernardovou skálou se tehdy nazývala Koňské lázně, protože se zde v minulosti plavili koně. V roce 1892 byl v rámci prodloužení Mlýnské kolonády nad Skalním pramenem podle projektu vynikajícího českého architekta Josefa Zítka postaven nový pavilon. Za chviličku budeme hledat architektovu bustu – sochu jeho hlavy až prsa.

Mlýnská kolonáda, po které nyní kráčíme, je největší místní kolonádou. Byla postavena v letech 1871 až 1881 a je pod ní rovněž podepsán architekt Zítek. V současné době zastřešuje kolonáda 5 pramenů. Včetně tzv. Mlýnského, jehož vody se stejně jako minerálka z pramene Vřídlo plní do lahví a vyvážejí do ciziny. Balustrádu kolonády zdobí sochy představující 12 měsíců. Proč se kolonády stavěly? Přece aby se lázeňští hosté nemohli vymlouvat, že museli „chutnou“ pitnou kúru vynechat, protože by při popíjení zmokli.

Pod střechou kolonády, kterou nese 124 korintských sloupů, se nachází orchestřiště a minerální prameny: Mlýnský, Rusalčin, Knížete Václava, Libušin a Skalní.

  1. Jak se jmenuje pramen s číslem 9?

V roce 2014 se poprvé otevřela horní terasa Mlýnské kolonády, odkud se naskýtá jeden z nejhezčích pohledů na historické centrum lázeňského města. Terasa je otevřena pouze v době hlavní sezony, tedy do konce září.

Jdeme hledat prameny. Třeba ten Mlýnský!

Mlýnský pramen o teplotě 56 °C se využíval k lázeňské léčbě již v 16. století. Tehdy hlavně ke koupelím. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách. Patří mezi nejstarší zachytávané karlovarské termální prameny. Název dostal vývěr pramene podle nedalekého mlýna na říčce Teplé, který zde stával až do konce 18. století. Již v roce 1705 byl mezi prvními doporučovanými prameny k pitným kúrám.

Na konci Mlýnské kolonády najděte bustu architekta Zítka. Podívejte se na druhou cedulku (text v angličtině).

  1. Opište první slovo z druhého řádku.

Opouštíme kolonádu. Zkuste nyní nalevo najít dům U Zlatého klíče.

Kousek od něj je informační centrum, kde si můžete nabrat brožurky, mapku a také zkontrolovat, zda vše, co píšeme, je správně! :)

Najděte dům, který má v názvu ptáka. A také dům, který má v názvu šperk.

Nalevo je vidět dům Raphael (č. p. 23/7), který byl postavený v letech 1888 až 1890 ve stylu holandské novorenesance. Je to ten hnědobílý. Název domu odkazoval na výmalbu stropu vstupního vestibulu, kde je v centrální části namalovaný medailon italského malíře z období vrcholné renesance Raffaela Santiho.

Napravo najděte sněhobílý soubor domů zvaný Tržní krámky.

Vlevo hleď! :)

Dům Mattoni Trinkhalle (č. p. 25/1) je též znám pod jménem Piccadilly. V letech 1899 až 1900 nechal novostavbu zbudovat podnikatel a průmyslník Heinrich Mattoni, mimo jiné význačný obchodník s minerální vodou.

Lázeňský dům Zawojski (č. p. 29/9) z let 1899 až 1901 si nechal postavit krejčí Felix Zawojski. Odborníci dům oceňují jako jeden z nejčistších příkladů florální secese. To znamená, že jsou na něm ozdoby z kytiček.

Vstupujeme na Tržní kolonádu. Bohatě vyřezávaná stavba ve švýcarském stylu zastřešuje tři prameny: Karla IV., Dolní zámecký a Tržní. Průčelí stavby tvoří sloupová arkáda, ostatní strany jsou uzavřeny dřevěnými stěnami.

Najděte pramen Karla IV. Je nad ním obraz, který ilustruje pověst o objevení pramene.

Kolik na něm vidíte psů? Poznáte i jiná zvířata?

  1. Jak se jmenuje zbraň, kterou drží v ruce lovec napravo?

Dolní zámecký pramen byl objeven v roce 1769 na Tržišti pod Zámeckou věží. Během velmi chladné zimy roku 1784, kdy zamrzla všechna voda ve městě, byl Zámecký pramen rozváděn do veřejných kašen. Karlovarský lékař David Becher tehdy provedl jeho rozbor a zjistil, že má stejné složení jako Vřídlo. Roku 1809 se však vývěr Zámeckého pramene ztratil. Znovu se objevil až o 14 let později.

Nalevo máme další kolonádu.

Vřídelní kolonáda kryje v samostatném pavilonu nejoblíbenější karlovarský pramen Vřídlo. Současná stavba spojuje pravý a levý břeh Teplé. Jsou v ní obchůdky s keramikou a lázeňskými produkty, restaurace a veřejné záchody. Vřídelní kolonáda slouží také jako místo pro různé výstavy. Například českého uměleckého skla.

Věděli jste, že Karlovy Vary prosluly světoznámou výrobou křišťálového skla ve sklářské huti Moser ve Dvorech a výrobou porcelánu?

Kdo by si místo minerálního pramene raději lokl Becherovky? Tatínkové, přiznejte se! :)

A zase ta nemravná nahatá socha Hygieie! :)

Které zvíře se jí obtáčí kolem ruky? Zdá se nám to, nebo ji opravdu chce kousnout do pupíku? Co myslíte?

Stále se držíme na nábřeží a míříme k lanovce. Cestou ovšem hledáme další zajímavé objekty. Třeba pamětní desku, která připomíná 13 pobytů Johanna Wolfganga Goetha v tomto domě.

Dům Mořská panna byl postaven ve stylu italské a německé novorenesance v letech 1887 až 1889.

Najděte dům, ve kterém bydlel asi nejslavnější hudební skladatel světa. Je zelený a na zábradlí má notičky.

  1. Jak se jmenoval skladatel druhým jménem?

Teď budeme hledat okrový dům se zajícem. Máte?

Konec legrace a hledání! Teď už jen rovně, kupředu levá… Zastavíme se až na Mírovém náměstí u nejslavnějšího hotelu. Zde odbočíme doprava po modré turistické značce.

Ale nejprve pár vět k Puppu.

Hotel Pupp je nejslavnějším hotelem v nejznámějších českých lázních. Podobně jako Thermal je neodmyslitelně spjat s tradičním Karlovarským filmovým festivalem, jehož největší hvězdy po bujaře probdělých nocích většinou pospávají právě zde.

Historie hotelu sahá až do roku 1701, kdy byl na objednávku starosty Deimla postaven takzvaný Salle de l’Assemblée, tedy Saský sál. Když na starostovské křeslo dosedl Andreas Becher, dal postavit takzvaný Český sál. Našli byste hol v místech dnešního Zrcadlového sáluGrandrestaurantu. Postupem Johann Georg Pupp neboli Jan Jiří Pop s manželkou tyto sály odkoupili a dali vzniknout hotelu, jak ho všichni známe. Luxusní ubytovací zařízení nazvali skromně po sobě: Pupp. Určitě je zajímavé, že byl Jan Jiří Pop byl původně cukrář. Ovšem se snem, že se stane hoteliérem. Tak si sen splnil. Oslovil vídeňské architekty Fellnera a Helmera a během let 1896 až 1913 přestavěli zakoupené objekty v jeden velký komplex luxusních budov. V hotelu pobývaly slavné a významné osobnosti. Počínaje hudebními velikány Johannem Sebastianem Bachem nebo Richardem Wagnerem. Odpočívaly tu pomazané hlavy jako rakouská císařovna Marie Terezie či norský král Harald V. či Napoleon Bonaparte. Svá brka tu nejspíš v minerálkách omývali psavci a myslitelé Johann Wolfgang von Goethe, Franz Kafka a Karl Marx, štětce zase Alfons Mucha. Ze současných celebrit zde ze sebe smývali hvězdný prach i pot herci jako Michael Douglas, Danny deVito, Renné Zellweggerová, John Malkovich, John Travolta, Antonio Banderas.

I když jsme z pohledu světské slávy těchto jmen jen nevýznamné myšky, měli jsme kdysi to štěstí a čest párkrát si tu také pospat. A byl to skutečně luxusní zážitek! :)

Vy ale na spaní a válení v hedvábí a sametu okamžitě zapomeňte. Jsme teprve v polovině výletu! Teď už ale skoncujeme s historií, pojďme se bavit. Třeba taková lanovka, to bude určitě jízda. Hupsneme na ni.

Lanovka Diana vozí hosty z kolonády na rozhlednu již více než 100 let. Spodní stanici najdeme vedle Grandhotelu Pupp v uličce Mariánská. Lanovka vyjíždí každých 15 minut a její maximální kapacita činí 40 osob. Cesta přes lázeňský les trvá na Dianu asi tak 3 minuty a už během ní se můžete kochat výhledem na Karlovy Vary.

Kdo chce ušetřit korunky nebo se projít, může nahoru dojít po modré značce. Trvá to asi 20 minut. Sejdeme se nahoře.

Rozhledna Diana, cihlová stavba s krytým dřevěným ochozem, byla postavena v letech 1912 až 1914. V minulosti vystřídala jména jako rozhledna Hanse Kudlicha nebo Benešova. Věž je vysoká 40 m. Po zdolání schodů nebo využití výtahu se nám naskytne rozhled na město Karlovy Vary, Krušné hory s Klínovcem, Doupovské hory nebo Slavkovský les.

Najděte v „přízemí“ rozhledny dřevěnou cedulku, která informuje o počtu schodů.

  1. Opište druhou číslici.

Nedaleko rozhledny na nás čeká Motýlí dům. Setkáte se zde s nejkrásnějšími motýly z celého světa – například z Thajska, Filipín, deštných pralesů Jižní Ameriky či Mexika. Letová zóna se rozkládá na ploše 100 m2 a vy si budete moci prohlédnout tyto krasavce z naprosté blízkosti, dokonce na vás můžou i usednout, když se jim zachce. Nenajdete zde totiž žádné bariéry mezi hosty a motýly.

Až si pohrajete, porozhlédnete se a pokocháte, připravte se na sešup. Nejprve půjdeme po modré značce a asi v polovině kopce odbočíme doleva po žluté. Ta vás odvede pod lanovkou (stanice Jelení skok) a kolem parkoviště asi po dalších 15 minutách k vyhlídce.

Vyhlídka Petra Velkého získala název podle události z roku 1712. Tehdy se ruský car Petr I. vsadil, že do těchto míst vyjede na neosedlaném koni. Což byl vpravdě carský kousek. Nikde žádná cesta, jen skalnatý terén. Jestli měl car koně s horolezeckým výcvikem, nevíme. Ale zadařilo se. Po čase bylo místo upraveno, zpřístupněno, vznikla zde vyhlídková plošina. A na památku v roce 1877 přibyla busta Petra Velikého. Víte, jaké národnosti byl car? Byl to Rus. Rusům se odjakživa v Karlových Varech líbilo. Někdy jich tu bývalo více, jindy méně. Jak těch, co z Ruska prchali, tak těch, co sem přijížděli na čas za zdravím či na delší dobu třeba podnikat. Kolik jich tu bude v budoucnu, ukáže čas. Válka na Ukrajině zamíchala kartami...

Na pomníku věnovanému členům ruského carského domu najděte ženu jménem Alexandra.

  1. Jak se jmenovala Alexandra druhým jménem?

O kousek níž je altánek. Také s krásným výhledem... Asi zde byli i Foglarovi Uctívači ginga, protože na skále je lísteček jinanu dvoulaločného.

Kdo ho najde, je opravdový borec!

Našli jste? Jakou má barvu?

Míříme k soše Kamzíka. Je poměrně malý, ale výrazný. :)

Zde ovšem žlutou značku opouštíme a scházíme směrem doleva po pěšině (je to ta níže položená s číslem 7) ke schodům, které nás odvedou k parkovišti na Zámecký vrch, kde vyhledáme zelenou značku. Po ní půjdeme doleva.

Socha kamzíka se tyčí na skalním útvaru již od roku 1851. Jejím autorem je sochař August Kiss. Plastiku tu nechal instalovat baron Lützov, který si chtěl nejspíš ze zastupitelů města tak trochu udělat dobrý den, a to zpochybněním pověsti o objevení vřídla. V současné době se na skále nenachází originální kamzík, ale jeho replika. Původní byl poničen vandaly.

Údajně se vše událo takto: V roce 1850 se radní nechali inspirovat legendou a rozhodli se na skalisko nad řekou Teplou umístit sochu jelena. Nejspíš toho, co se ho Karel IV. podle pověsti snažil ulovit. Jenže panovník by asi nějakého pidiparoháče nelovil, takže když si spočítali, kolik by je plastika urostlého samce stála, od idey jelena upustili. Musí stačit pamětní deska... Skrblictví radních barona Augusta von Lützow ponouklo ke škodolibému popíchnutí. Roku 1851 tajně umístil na městem určené místo kovovou sošku kamzíka. Horská koza je určitě menší než jelen, takže ho tenhle žertík nestál tolik. Před městskou radou se pak hájil tím, že jako myslivec nemůže souhlasit s teorií, že ze skály skočil jelen. :)

Dost často se dočtete, že v Karlových Varech je sice Jelení skok, ale nemají tady jelena, nýbrž kamzíka. To však není úplně pravda. Krásný kovový jelen se nachází o kousek dál nad hotelem Richmond. A je to také zajímavé a úžasné místo.

Už jste pod kopcem? Zelená turistická značka nás odvede ulicí Zámecký vrch mírně do kopečku k anglikánskému kostelu sv. Lukáše z neomítnutých červených cihel. V současnosti si zde můžete prohlédnout expozici voskových figurín.

Máme tady nějakého Lukáše? :) A co třeba Aničku?

Kousek za kostelem totiž nalevo najdeme barokní kapli sv. Anny z 18. století. Původně stála na nejvyšším místě Zámeckého vrchu osamocena, později však okolo vyrostla vilová čtvrť, a tak kaple začala pomalu upadat v zapomnění.

  1. Jakou má kaplička barvu? (bílou nemyslíme)

Kousek za kaplí odbočíme za skvostným hotelem, který testovací tým nově pojmenoval Maršmeloun. Po schodech sejdeme doprava kolem památníku židovským obětem nacismu až do ulice Sadové. Ta nás směrem doprava odvede do parku, který už dobře znáte.

U Hadího pramene na vás čeká poslední dnešní otázka.

Hadí pramen je zatím posledním zpřístupněným karlovarským minerálním pramenem. Do prostoru jihozápadního pavilonu Sadové kolonády byl vyveden během rekonstrukce v roce 2001. Vývěr pramene ve tvaru hada je na vrcholu sloupu ozdoben vázou s uchy tvořenými hady.

Název pramene je odvozen od užovek, které kdysi žily v hojném počtu za kolonádami. Hadí pramen obsahuje méně minerálů než ostatní prameny, zato však větší množství oxidu uhličitého.

  1. Jaké má pramen číslo?

Od pramene už stačí jen projít parkem, přejít přes most Teplou a jste v cíli našeho výletu.

Copak to na vás kouká z tajenky? :) Zvláštní jméno, které jsme už dnes slyšeli, že? (V tajence není celé.)

Baron August von Lützow, významný občan Karlových Varů, který si nechal ve svahu nad městem postavit nádhernou vilu, byl zřejmě podivín. Byl znám svými neustálými spory s radními. Potvrzuje to ostatně i historka o „jeho“ kamzíkovi.

Jiný příběh je spjatý se soškou kočky umístěnou pod baronovou vilou. Baron si nedaleko od ní nechal v sadu Na Vyhlídce na terasu zahradního pavilonu posadit sochu kočky. Původně hleděla ke středu města, později však byla otočena směrem k ulici Na Vyhlídce. Údajně ji výstřední baron pozadím k městské radnici v údolí natočil schválně, aby zesměšnil radní. Vila barona Lützowa je jedinou empírovou vilou v Karlových Varech. Udává se, že byla postavena roku 1844 podle projektu berlínského architekta. Baron kolem ní nechal zřídit terasovitou zahradu. Bronzová kočka na rondelu vznikla někdy po roce 1858, kdy byl v nedalekém sadu vztyčen pomník Karla IV. Nyní je vila v soukromém vlastnictví.

Doufáme, že se vám výlet líbil, a budeme se zase někdy těšit na našich výletech s tajenkou na shledanou! :)

Otázky k tajence

  1. Opište poslední číslici z cedule.

  2. Jak se jmenuje pramen s číslem 9?

  3. Opište první slovo z druhého řádku.

  4. Jak se jmenuje zbraň?

  5. Jak se jmenoval skladatel druhým jménem?

  6. Opište druhou číslici.

  7. Jak se jmenovala Alexandra druhým jménem?

  8. Jakou má kaplička barvu? (bílou nemyslíme)

  9. Jaké má pramen číslo?


tajenka

Tajenku posílejte  e-mailem na veldo@veldo.cz . Můžete ji  také poslat ve zprávě na náš facebook Velká dobrodružství. Každý měsíc vylosujeme jednoho z výletníků, kterému pošleme našeho Lumpardíka z podhradí. Vždy připojte celé jméno, adresu a také kód výletu. 






© Copyright 2012 - 2024     Všechna práva vyhrazena     www.velkadobrodruzstvi.cz